logo Facebook
i slova jsou činy

Co dál s Vltavou?

03. prosince 2018 05:00 / autor: Jan Mrzena

Na listopadové schůzi Rady Českého rozhlasu nastala kuriózní situace. Z auditoria se přihlásila o slovo dáma a předsedkyně rady Hana Dohnálková dala hlasovat, jestli může radním něco sdělit, ti souhlasili. „Já spolu s kolegy ze stanice Vltava bychom rádi věděli, kdo povede tuto stanici od 1. ledna 2019?“ zeptala se v té chvíli pro radu stále anonymní paní. Za zjevně zaskočené kolegy dotaz odmítl Tomáš Kňourek, „Chápu, vy jste zaměstnankyně Českého rozhlasu. Tohle ale není otázka na radu.“ Hana Dohnálková pak reagovala, „Rada v tuto chvíli nemá vůbec informace o tom, že by měly být nějaké změny. V současné době vede stanici pan Fišer.“ A dodala, „Já k tomu v této chvíli nedokážu nic říct.“

Generální ředitel René Zavoral zaskočen nebyl. „Musím protestovat, že zaměstnankyně Českého rozhlasu pokládá tuto otázku radě, která nemá v této věci vůbec žádnou kompetenci,“ řekl důrazně. „Ať už bude šéfredaktorem stanice Petr Fišer nadále nebo někdo jiný, já samozřejmě radě, jak mi ukládá statut, sdělím na veřejné schůzi 19. prosince. Do té doby já si musím celou věc ještě vyhodnotit. Před rokem Petr Fišer vstupoval do funkce s nějakým cílem, s nějakým úkolem. To, jak se s ním popasoval či nepopasoval, budu řešit s jeho přímým nadřízeným, programovým ředitelem Ondřejem Nováčkem. A pokud vím, tak Petr Fišer má ode mě termín na schůzku 11. prosince,“ prozradil své další kroky v řešení otázky, která se na chodbách na Vinohradské řeší od léta.

Poté nechal René Zavoral průchod poněkud emotivnějším slovům, zveřejnil jméno dámy z auditoria a napomenul předsedkyni rady Hanu Dohnálkovou, „Já vůbec nechápu, proč se zaměstnankyně Českého rozhlasu tímto způsobem ptá. Mimochodem paní předsedkyně, protože paní Hradeckou známe, tak možná bylo korektnější mi dát slovo, protože za Český rozhlas víceméně hovořím já. Paní Hradecké bych samozřejmě slovo dal. Jen upozorňuji, že mám každý čtvrtek v měsíci den otevřených dveří, kdy za mnou může přijít kdokoliv ze zaměstnanců. Mám tam půl hodiny na každého z nich, mám tam vždycky nabito a nevšiml jsem si, že by kdokoliv z Vltavy na začátku listopadu za mnou přišel. Je legitimní, že se na to kolegové ptají, ale úplně stejně legitimní je, že já si vyhodnocuji výsledky pana Fišera, že diskutuji s ředitelem Nováčkem nad osudem Vltavy do budoucna a zaměstnanci rozhlasu se všechno včas dozví.“

Svůj vlastní názor si chce na roční fungování nové Vltavy udělat i rada. Hana Dohnálková vysvětlila, „Oslovili jsme naše dva experty, starší pány, kteří mají v mediální oblasti velké zkušenosti - Lubomír Zeman a Jiří Mikeš naposlouchávají Vltavu v širším měřítku. Už teď se na to zaměřují. Slíbili, že dají nějakou svojí subjektivní zprávu, pozitiva, negativa a možná i nějaké podněty. My jsme na to zvědaví, ty výsledky by měly být během prosince. Pak seznámíme i veřejnost. Radní poté odmítli další podobné dotazy z publika.

Z diskuse vyplynulo, že vedení Českého rozhlasu si i po roce od spuštění nové Vltavy, a po ještě delší době, kdy byl z funkce šéfredaktora odvolán Lukáš Hurník, stále láme hlavu cos dál s rodinným stříbrem. Dlouhá léta budovaná kulturní stanice, se před více jak rokem zřetelně proměnila. V létě se stala terčem kritiky. Rada Českého rozhlasu řešila „vysílání porna“ na Vltavě hned dvakrát a apelovala na generálního ředitele, aby si rozhlas dával pozor na to, co vysílá přes den. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dokonce upozornila Český rozhlas na porušení zákona tím, že mohl vysíláním pořadu o literatuře ohrozit mravní vývoj dětí. Vše řešil i volební výbor Poslanecké sněmovny. „Vltava se zas tak radikálně nezměnila. Změna byla hlavně v tom, že jsme se radikálněji otevřeli společnosti,“ řekl před časem Českým médiím šéfredaktor Vltavy Petr Fischer a dodal, „chtěli jsme vybudovat novou Vltavu jako velmi otevřenou kulturní stanici v tom nejširším slova smyslu. Vltava byla zafixovaná do škatulky – je tam ta vážná hudba a občas je tam rozhlasová hra. Nechtěli jsme tam mít jen přehrávání věcí z archívu nebo starých nahrávek u kterých se dojmeme, že jsou krásné, ale chtěli jsme udělat stanici, která je součástí společnosti.“ A zájem posluchačů o novou Vltavu? „Po zavedení nového schématu šla poslechovost mírně nahoru o nějakých 10 tisíc, ale pak zase klesla. Ustálila se na cca 46 – 48 tisících,“ vysvětlil Petr Fischer. „Osobně považuji za úspěch, že to neklesá dál a zájem o Vltavu tady je.“