logo Facebook
i slova jsou činy

Jaromír Šofr: Návrat k původní podobě filmu prostřednictvím digitalizace umožňuje pouze sofistikovaná metoda

05. prosince 2018 17:37 / autor: Jan Mrzena

Na naše filmy jsme právem pyšní. Hlavně na ty, které měly úspěch v době svého vzniku a které hltáme i dnes. Řada z nich se dočkala mnoha ocenění v zahraničí, protože se ve své době bezpečně zařadily mezi ty nejlepší, které se v Evropě natočily. Miloš Forman, Jan Němec, Otakar Vávra, Evald Schorm, František Vláčil Jiří Krejčík, Věra Chytilová, Jiří Menzel a další osobnosti české filmové školy směle proháněly ve své době úspěšné kolegy tradičních kinematografických velmocí z Itálie, Francie, ale i z Hollywoodu. Klíčovým partnerem při natáčení a postprodukci je pro každého režiséra kameraman. Ne nadarmo se v souvislosti s vynikajícími českými filmy mluví o české kameramanské škole.

Pro Jiřího Menzela se takovým tvůrčím partnerem stal Jaromír Šofr. Natočili spolu oskarové Ostře sledované vlaky (1966), Rozmarné léto (1967) a k vlastním třicátinám nadělili Skřivánky na niti (1969). „Skřivánci byli natáčeni už ve stísněné atmosféře tohoto státu. Důsledek přítomnosti cizích armád bylo možno pozorovat v pozvolném vyměňování osobností na vedoucích funkcích ve filmovém průmyslu. Ta výměna byla tak dokonalá, že tam nakonec šli lidi, kteří sloužili Kremlu,“ vzpomínal v novém rozhovoru Českých médií profesor Jaromír Šofr. „Když se točili Skřivánci, tak bylo chladné jaro roku 1969. My jsme ještě měli podporu všech vedoucích míst včetně ředitele Filmového studia Barrandov Harnacha. Film byl natáčen s podporou zahraničního producenta. Jemu jsme pak film předvedli v Mnichově. Projevil až otcovskou péči o nás – což chlapci, ten film je dobrý, to jo. Ale co vy dva, co s Vámi bude? Vy se chcete vrátit do Prahy? My jsme samozřejmě byli naivní kluci, necítili jsme nutnost emigrovat. Věděli jsme, že Čechy nejsou Rusko čili žádná Sibiř, žádný kriminál…Pro Menzela přišel distanc …přežil to jako dítě štěstěny. Jezdil ven, režíroval skvělá divadelní představení, vracel se do Čech. Já jsem to taky přežil. Na Barrandově jsem toho moc neudělal, ale dělal jsem v jiných studiích, v televizi…no uživil jsem se tak nějak.“

Režisér Jiří Menzel pak natočil s kameramanem Jaromírem Šofrem téměř všechny své filmy. Z většiny se staly divácké hity a mnoho hlášek zlidovělo natolik, že patří do každodenního slovníku všech generací. Tak třeba Na samotě u lesa – „Tati předjel tě trabant“, „Uvezu to pane Lorenc?”, nebo Postřižiny – „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“, „Musíte se snažit pane správče!“, nebo Vesničko má středisková – „"Chlapi, nelejte to pivo z voken, podívejte se, jak vypadám...", „...tak víš kam jeď? Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho deš“.

Přišla doba digitální. Bohatství českých filmů na celuloidu je uloženo v archívu a nové technologie velí přenést původní záznam na digitální nosiče. Jak to udělat, aby zůstal film zachován v původní podobě. A co to vlastně ta původní podoba je? O Menzelovy filmy je velký zájem. Velký úkol tedy řeší i Jaromír Šofr. „Původní podoba filmu, dá-li se mluvit o filmovém originálu, je ten vzhled, optický i akustický, který je předveden v okamžiku premiéry. Bývá to kopie podepsána režisérem, kameramanem, tedy to, co do toho autoři vložili, každý ve své profesi,“ uvedl Jaromír Šofr a dodal, „jedině toto má smysl digitálně zachovat pro budoucnost. Vulgární digitalizací přepisovat další kopie nemá smysl, protože bývají velmi poškozené. Po stránce celkové tonality jsou kopie celkově ztmavlé a barevně degradovány.“

Návrat k původní podobě filmu prostřednictvím digitalizace vede pouze sofistikovaná systematická metoda. „Metoda je na světě a byla představována na mnoha významných místech – Brusel, Barcelona, Bologna, Oslo, Kalifornie, Hollywood…všude to zazvonilo a vzbudilo ohromný zájem,“ vysvětlil Jaromír Šofr. Metoda vznikla jako výsledek několikaletého výzkumného projektu na půdě FAMU, který financovalo ministerstvo kultury částkou 52 milionů Kč. Podle týmu řešitelů by se měly filmy digitalizovat Metodou DRA. Jde o digitálně restaurovaný autorizát, který by měl představovat nový digitální zdroj filmového díla vzniklý digitalizací původních filmových zdrojů. Na projektu pracovali odborníci na digitalizaci, osobnosti české kinematografie společně s profesory ČVUT – vedle Jaromíra Šofra například Jiří Menzel, Juraj Jakubisko, Petr Weigl, Ivo Mathé, Pavel Rejholec, Jiří Myslík, Petr Neubauer, šéfem týmu byl profesor Marek Jícha (předseda Asociace českých kameramanů).

„Metoda DRA byla certifikována Českou společností pro jakost a byla posvěcena i Osvědčením ministerstva kultury,“ popsal Jaromír Šofr. „Metoda je vyvinuta tak, aby sloužila i našim zesnulým kamarádům, jejichž díla si zaslouží zachování v původní podobě.“ Uplatnění metody DRA však v praxi na růžích ustláno nemá. Sice byla úspěšně použita při digitalizaci Na samotě u lesa, Báječných mužů s klikou, Ostře sledovaných vlaků a Postřižin, ale o jejím použití se příliš nedozvíme z restaurátorské zprávy ani z titulků. Přitom právě informace o tom, jakou metodou byla digitalizace provedena je klíčové pro budoucí nakládání s filmem. Použití DRA je problematické i pro státní organizace, které digitalizaci starších filmů mají na starosti. Někde se u nás při digitalizaci filmů stala logická chyba, podle Šofra, ale je to pouze dočasná záležitost. Ostatně doba digitální je „…převratná a nedá se srovnat s žádnou změnou ve filmu. Příchod barvy, příchod zvuku do filmu…všechny tyto věci to byly jenom drobné úpravy proti něčemu tak zásadnímu jako je příchod digitální epochy.“

Filmaři řeší i další otázky – „Co je to kulturní dědictví v oblasti filmové tvorby? Jaký může takové dědictví mít status ochrany?“ Proto před časem kontaktovali ministerstvo kultury se žádostí, aby jim pomohlo najít na takové otázky odpověď. „Spadlo to pod stůl, ale musí přijít doba, která přivede všechny zodpovědné osobnosti k tomu, že filmy ve svých špičkových uměleckých hodnotách patří do ranku národních uměleckých památek,“ věří Jaromír Šofr.

Jak vlastně DRA funguje? Kolik stojí digitalizace filmů touto metodou? Kolik stála digitalizace financovaná z Norských fondů a jak dopadla? Mohou DRA využívat pro digitalizaci svého archívu i televize? Celý rozhovor Jana Mrzeny s kameramanem a pedagogem, profesorem Jaromírem Šofrem publikujeme na Českých médiích již ve čtvrtek odpoledne!