logo Facebook
i slova jsou činy

ČRo Plus zajímá posluchače i kritiky

27. listopadu 2019 13:00 / autor: Jan Mrzena

ČRo Plus si každý den naladí stotisíc posluchačů. Zájem je trvalý, mnoho odborníků jí chválí. Například bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek ji hodnotí velmi pozitivně. Nejen kvůli obsahu a skvělé češtině, ale i proto, že nevysílá žádnou hudbu, „Pluska je pro mě jednička,“ řekl v rozhovoru Českých médií. Vedle zájmu posluchačů poutá stanice ovšem i zájem kritiků. To se mimo jiné projevuje rostoucím počtem stížností, které dostává Rada Českého rozhlasu. Radní si proto nechali letos k vysílání stanice zpracovat už čtyři analýzy. V této chvíli pracují analytici na analýze páté, které se bude týkat vysílání celého rozhlasu, především však také stanice mluveného slova.

Jen na říjnové schůzi řešila rozhlasová rada dvanáct stížností, přičemž na ČRo Plus jich mířila celá polovina. Stěžovatele „dráždí“ hlavně komentářové pořady. Podle nich je názorové spektrum omezené a prostor by měli dostat i další komentátoři. Někomu vadí například Lída Rakušanová, Tomáš Nováček, Apolena Rychlíková, ale i Thomas Kulidakis, Luboš Palata nebo Iva Pekárková. Stížnosti (někdy spíš osobní reakce na pořady) mívají podobné zdůvodnění – vadí jim třeba „neustálá potřeba dehonestovat naše nejvyšší ústavní činitele“.

Rada Českého rozhlasu na stížnosti odpovídá a občas musí vyjádřit i svůj názor. Proto se radní analýzou společnosti Focus (zveřejněna v srpnu) ubezpečili, že „Pluralita - tematická a názorová rozmanitost ve vybraných pořadech na stanici ČRo Plus v období od 4. 2. do 17. 3. 2019“ byla víceméně v pořádku, nedostatky byly spíše technického rázu (například nedostatečná afiliace autorů). Analýza se zabývala pořady Den podle, Interview Plus a Názory a argumenty.

Podrobnějšímu zkoumání byl podroben pořad Názory a argumenty z 5. května. Radní dostali analýzu od společností Focus, Newton Media a MediaCon. Analýzy v podstatě pořad nekritizovaly. Pořad tedy „vyhověl normativním požadavkům kladeným na médium veřejné služby“. Poukázaly ale na několik momentů, které za diskusi rozhodně stojí:

-moderátor „skrze rámování jednotlivých subtémat vytvořil virtuální terče z nepřítomných subjektů, které bylo snadné podrobit kritice, jelikož se nemohly bránit (a až na výjimky nenašly zastání ani u jednoho z hostů, včetně moderátora)

-i zkušený moderátor občas vybočil z neutrální pozice, diskusní formát mu totiž dává roli blízkou ostatním diskutujícím, a tak hranice mezi konstatováním faktů a projevením názoru moderátora je velmi obtížně udržitelná. Tím se „moderátor chtě nechtě dostává do situace, kdy může být kritizován za to, že překročil svou pravomoc tím, že vyjádřil nějaký svůj názor na diskutované téma“

-mají moderovat takové diskuse lidé, kteří jindy vystupují v Českém rozhlasu v roli komentátora?

Poslední analýza rozpitvá „zastavení stíhání Andreje Babiše ve zpravodajství ČRo“. Analýzu by měli radní podle předsedkyně Hany Dohnálkové dostat koncem roku.

Ve zmíněných analýzách je mnoho inspirativních postřehů. Pokud povedou k dalšímu kvalitativnímu posunu ve vysílání ČRo Plus (i dalších stanic ČRo), pak práce analytiků nebyla zbytečná. Pokud však části analýz účelově vytržené z kontextu zapadnou do dikce stížností, kterým vadí „neustálá potřeba dehonestovat naše nejvyšší ústavní činitele“, pak by se mohly začít naplňovat některé poplašné spekulace z chodeb na Vinohradské. Spekulace plynoucí z obav o svobodnou a nezávislou žurnalistiku. Spekulace o budoucí podobě ČRo Plus.