logo Facebook
i slova jsou činy

Rozdílná stanoviska k jednání Rady ČTK dne 24. února 2020

27. března 2020 13:00 / autor: Pavel Foltán

Podle dlouhodobě zavedené praxe a v souladu s dikcí Jednacího řádu Rady ČTK (dále jen „JŘ“) jsou rozdílná stanoviska členů Rady součástí zápisu. Daná rozdílná stanoviska Rada už neprojednává a nemůže o nich nijak rozhodnout. Rozdílná stanoviska nelze ani zamítnout, ani odmítnout, ani je nelze ignorovat – byť by se to případně komukoliv z Rady jakkoliv hodilo. Rozdílná stanoviska je nutné v dotčeném zápise z jednání Rady zveřejnit – a když by k jejich zveřejnění nedošlo, pak by nebyl naplněn platný právní rámec, který je obecně závazný (a v příslušných částech se tedy vztahuje i na činnost Rady a její agendy). Za správnost a úplnost zápisu (podle JŘ) odpovídá sekretariát Rady a předsedající.

Bohužel během března došlo k tomu, že zveřejněný zápis neobsahuje má rozdílná stanoviska ze dne 27.02.2020 k jednání Rady v rámci jejího 144. zasedání, konaného dne 24. února 2020, a tak jsem nucen publikovat je touto cestou, aby veřejnost měla možnost kontroly nad činností Rady a nad průběhem i stavem výkonu jejích agend. Veřejnosti nelze zatajovat ani rozdílná stanoviska.

Text znění mých tří rozdílných stanovisek (v zápise z jednání Rady nezveřejněných):


  1. K úvodnímu bodu – z postupu řídícího schůze nebylo jasné, o jaké číslo bodu jde, logicky se lze domnívat i to, jakoby šlo o bod před bodem 1. (schválení programu), tj. jako např. nějaký bod 0. (jakoby směs k hlasování o předřazení, změně posloupnosti programu, apod.), přičemž takový přístup se jeví jako zmateční, neurčitý, nejasný (když neurčitost je nedostatek právního úkonu s možnými důsledky eventuální neplatnosti úkonu, vykazujícího znaky neurčitosti). Navíc v důsledku dotčeného postupu pak nelze s nepochybnou určitostí ani jasně a nezpochybnitelně vnímat ani skutečně správné číslování násl. dalších bodů programu.

  2. K bodu o hromadném vyřízení stížností – v rozpravě k tomu bodu jsem poukázal na fakt, že v únoru byl rozeslán mail k jedné ze stížností, v jehož obsahu byl i mail GŘ předsedovi rady s konkrétním textem (formulovaným generálním ředitelem), co má předseda sdělit stěžovateli k jeho stížnosti. Takový postup není možný, např. už i proto, že stížnosti vyřizuje Rada (coby kolektivní orgán), a teprve na základě závěru z projednání stížnosti Rady pak podle výsledku toho lze stěžovateli sdělit rozhodnutí o stížnosti. Rada se pak v rámci toho bodu o hromadném projednání stížností dotčenou anomálií nezbývala.

  3. K bodu o tzv. etickém kodexu (dále jen EK): Nelze koncipovat body (nota bene zejména ty, co mají normativní záměr, apod.) tak, že podklady se mohou jevit jako nekompletní, nedotažené, nezdůvodněné, neurčité, sporné, apod., a navíc o víkendu před termínem zasedání a navíc i s tím, že si před tím několik členů vymění mailem své názory na věc, (zatímco jiným členům ty dotčené maily zaslány nejsou, atd.) a pak na zasedání to chtít vlastně jen odhlasovat („aby se při zasedání ušetřil čas“, apod.) – neboť logicky a procedurálně správně pak všechny pozměňovací návrhy k předloženým podkladům obligatorně musí projít hlasováním. Navíc v rozpravě k tomu návrhu EK zaznělo tvrzení, že ten EK je součástí jednacího řádu, což ale ani de facto, ani de iure není. Takže to ani nelze směšovat, apod. Zároveň v daném případě nelze úspěšně tvrdit ani to, že EK „hovoří jasně“ (byla k němu přeci celá řada připomínek). A v zájmu zachování standardů postupu přinejmenším de lege artis zejména u normativních (aj. náročnějších a složitějších bodů, rozpočtů, výročních zpráv, apod.) je logické automaticky k předmětnému materiálu předložit důvodovou zprávu. To ale bylo v dotčeném případě přímo odmítnuto.


JUDr. Pavel Foltán (mediální analytik a mediální právník, člen Rady ČTK)