logo Facebook
i slova jsou činy

Kauza sporu René Zavorala a Janka Kroupy definitivně končí

09. dubna 2018 14:00 / autor: Jan Mrzena

Janek Kroupa je v posledních měsících asi nejznámějším investigativním novinářem u nás. Je u všech zásadních kauz na hraně politiky a kriminální činnosti, přinesl například zásadní informace o tlaku na ministra Pelikána kvůli vydání hackera Nikulina do Ruska. Patří také do skupiny novinářů, které si zve policie k výslechu kvůli závažným kauzám, na kterých dříve pracovali. Na Českých médiích jsme především sledovali kauzu „diskuse o reportážích Janka Kroupy o hospodaření Agrofertu na pozemcích bez vlastníků a reakce generálního ředitele René Zavorala“, a to od emotivního jednání Rady Českého rozhlasu v listopadu v Českých Budějovicích, přes dramatickou situaci v rozhlasovém zpravodajství, až po politické diskuse v Senátu a Poslanecké sněmovně. Na březnovém zasedání Rada Českého rozhlasu řešila stížnosti posluchačů, které v té souvislosti dostala. Stížnosti jen dokreslily groteskní absurditu této kauzy. Situace se v Českém rozhlasu mezitím stabilizovala.

Stručná rekapitulace případu začíná na konci listopadu 2017. Místopředseda rady Tomáš Kňourek se zajímal o názor generálního ředitele René Zavorala na zmíněné reportáže Janka Kroupy.

http://www.ceskamedia.cz/clanek/58257/rada-resila-praci-janka-kroupy

Rada se kauzou zabývala i na dalších zasedáních. Emoce se nastartovaly (přirozeně) ve zpravodajství Českého rozhlasu, generální ředitel zveřejnil své „řešení“ (postavené na jedné ze tří objednaných analýz).

http://www.ceskamedia.cz/clanek/65352/vitezslav-jandak-ja-se-ptam-kdo-je-pan-kroupa

Na začátku února nastal zlom ve vývoji kauzy, která mezitím přerostla ve „spor o zachování svobody slova v Českém rozhlasu“, začaly padat návrhy na rozdělení řízení Českého rozhlasu na to odborné (novinářské) a podnikové. Důležití hráči začali hledat cestu ke smíru se snahou vrátit odbornou diskusi do zdí na Vinohradské.

http://www.ceskamedia.cz/clanek/65897/spolecne-prohlaseni-generalniho-reditele-cro-a-reditele-zpravodajstvi-cro-k-aktualni-situaci-v-ceskem-rozhlase

Kauza už ale žila ve veřejném prostoru svým životem. A rychle přeskočila mezi politiky, a to na půdu Senátu i Poslanecké sněmovny. V Českém rozhlasu situace nabrala kurz do klidnějších vod.

http://www.ceskamedia.cz/clanek/67096/senatori-situace-v-ceskem-rozhlase-nesmi-prerust-v-neresitelnou-krizi

http://www.ceskamedia.cz/clanek/67376/kauza-reportazi-janka-kroupy-o-agrofertu-v-ceskem-rozhlasu-na-pude-poslanecke-snemovny

Mezitím byl doručen na Radu Českého rozhlasu rekordní počet stížností na generálního ředitele René Zavorala (kvůli jeho postupu v této kauze). Rada je řešila na svém zasedání na konci března. Ovšem v nesrovnatelně klidnější atmosféře, než tomu bylo v listopadu v Českých Budějovicích. Šlo o dozvuky celé kauzy. Zákon radě ukládá povinnost (i kompetenci) stížnosti na generálního ředitele řešit.

Stížnosti jsou zajímavé. I tady platí – hlas lidu, hlas boží. Stojí za to si je připomenout. Některé z nich si můžete přečíst zde.

http://media.rozhlas.cz/_binary/03994872.pdf

http://media.rozhlas.cz/_binary/03994874.pdf

http://media.rozhlas.cz/_binary/03994875.pdf

Všechny stížnosti jsou zveřejněny na webu rozhlasové rady. Některé dopisy mají spíše charakter komentáře, anebo byly adresovány i generálnímu řediteli. Rada stěžovatelům odpověděla jedním dopisem:

Vážení posluchači,

děkujeme Vám za podnět k tématu, které v minulých měsících rezonovalo mediálním éterem. Rada Českého rozhlasu se problematice reportáží o hospodaření na pozemcích s nejasným vlastníkem věnovala a rádi bychom Vás seznámili s vývojem celé kauzy.

Na veřejné schůzi Rady ČRo 29. 11. 2017 se místopředseda Rady Tomáš Kňourek a radní Vítězslav Jandák dotázali generálního ředitele ČRo Reného Zavorala, zda sdělení v příspěvcích redaktora J. Kroupy na dané téma byla objektivní, vyvážená a zda se nejednalo o účelové načasování. K možné „problematice“ se GŘ ČRo vyjádřil a přislíbil věc prověřit.

Následně Rada ČRo obdržela 15. 12. 2017 stížnost od společnosti Agrofert na „manipulativní informace o koncernu Agrofert ve vysílání ČRo Radiožurnál“. Rada si tak, jak je to u všech stížností pravidlem, nejprve vyžádala stanovisko GŘ ČRo. Na veřejné schůzi Rady 20. 12. 2017 generální ředitel ČRo sdělil, že se tématem intenzivně zabývá, zadá vypracování tří odborných analýz a před první veřejnou schůzí Rady ČRo v roce 2018 předloží jak vyjádření ke stížnosti Agrofertu, tak závěry šetření. Rada oznámila, že po prostudování těchto materiálů zaujme ke kauze 31. 1. 2018 své stanovisko.

Vyjádření GŘ ČRo R. Zavorala a ředitele zpravodajství ČRo J. Pokorného ke stížnosti Agrofertu bylo poté Radě ČRo poskytnuto. Ve většině bodů rozhlas své stanovisko hájí, na dvou místech svého vyjádření včetně závěru však připouští, že způsobem zpracování uvedeného tématu mohlo dojít k nesouladu s povinnostmi ČRo, vyplývajícími z Kodexu a zákonných norem, a konstatuje, že téma bude dále detailně prošetřeno mj. prostřednictvím odborných analýz.

Na veřejné schůzi Rady ČRo 31. 1. 2018 měli radní k dispozici tato vyjádření a materiály:

1) záznamy všech příspěvků k danému tématu (jak v audio formě, tak v podobě článků na webu ČRo);

2) vyjádření RRTV k dané záležitosti;

3) tři nezávislé analýzy zadané Českým rozhlasem;

4) stanovisko GŘ ČRo prezentované na této veřejné schůzi.

Na základě svého šetření Rada ČRo jednomyslně přijala k tomuto tématu následující usnesení:

Rada Českého rozhlasu v návaznosti na prezentaci tématu „Hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích neznámých vlastníků“ v příspěvcích vysílaných na stanicích ČRo ve dnech 28. a 29. 11. 2017, dále v návaznosti na stížnosti posluchačů k tomuto tématu, následná zjištění prezentovaná například v nezávislé odborné analýze FSV UK a ve stanovisku RRTV z 23. 1. 2018, vyzývá vedení ČRo, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech zajistilo dodržování zásad objektivity a vyváženosti dle platných zákonných norem a Kodexu ČRo. V tomto případě tomu tak zcela nebylo.

Začátkem února generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral vzal svá slova týkající se účelovosti předmětné reportáže zpět, nicméně trvá na tom, že téma mohlo být zpracováno kvalitněji. Na tom se zmíněným usnesením shodla i Rada Českého rozhlasu.

Generální ředitel Radu Českého rozhlasu rovněž informoval o tom, že do zpracování tématu hospodaření na pozemcích s nejasným vlastníkem nikterak nezasahoval a nehodlá tak činit ani v budoucnosti. Na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu René Zavoral přítomné ujistil, že se Český rozhlas i nadále bude tématem zabývat. Rada se domnívá, že některá nedávná tvrzení obviňující vedení Českého rozhlasu z cenzury jsou zcela nepodložená.

Další informace najdete na webových stránkách Rady ČRo: http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy18/_zprava/zapis-z-1-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-31-1-2018--1784059

S přátelským pozdravem Hana Dohnálková, předsedkyně

Kauza to byla nešťastná a zbytečná. Způsobily jí neuvážené svalnaté výroky. Byly vyřčeny možná s dobrým úmyslem, ale ve vyhrocené společenské situaci. Krátce po parlamentních volbách, kdy se začaly šířit zaručené informace o zaručených plánech s veřejnoprávními médii koalice ANO, SPD a KSČM, která v té době ustavila novou sněmovnu.

I přes vyhrocenou diskusi je možné v této kauze najít pozitiva. Především - je zřetelné, že existují funkční vnitřní (pro posluchače a diváky neviditelné) mechanismy, které signalizují nebo selektují dílčí nepřesnosti ve zpravodajství Českého rozhlasu s tendencí napravit je. Ukázalo se také, že u nás existuje velká vůle obhajovat prostor pro svobodu slova a něco pro to udělat. Projevila se i vůle hlavních hráčů hledat (a najít) společně cestu ze zapeklité situace. I za cenu velkých osobních kompromisů. A to v současné realitě České republiky není málo.