logo Facebook
i slova jsou činy

Stanovisko vedení Českého rozhlasu k plánované optimalizaci pracovních míst

23. června 2018 13:00 / autor: Jiří Hošna

Považujeme za nutné vyjádřit se k plánované optimalizaci pracovních míst v Českém rozhlase. Zároveň chceme uvést na pravou míru údaje obsažené v otevřeném dopise Rady OZO z dne 20.června 2018, protože obsahuje řadu nepřesností.


  • Optimalizace počtu pracovních míst v Českém rozhlase je pečlivě naplánovaná, a to tak, aby nijak neohrozila služby, jež Český rozhlas poskytuje svým posluchačům. V Českém rozhlase pracuje 1583 lidí. Snížení počtu pracovních míst o 120 není ničím, co by mohlo ohrozit chod Českého rozhlasu jako instituce či jeho vysílání a program. Pro odcházející zaměstnance má Český rozhlas připraveny v případě dohody dvě průměrné mzdy navíc nad rámec Zákoníku práce a Kolektivní smlouvy. Nabídne jim i odbornou pomoc při hledání nového uplatnění na trhu práce.

  • Cílem optimalizace pracovních míst v Českém rozhlase je zvýšení efektivnosti práce a procesů. Zároveň si chceme vytvořit prostor pro zvýšení konkurenceschopnosti Českého rozhlasu na trhu práce a vytvořit si prostor pro valorizaci mezd zaměstnanců. Dalším důvodem optimalizace pracovních míst je pak návrh novely zákona o DPH, která v případě schválení Parlamentem ČR zruší výjimku pro Český rozhlas již v roce 2019. Dojde-li k tomu, Českému rozhlasu bude příští rok v rozpočtu chybět zhruba 120 milionů korun. Na tuto situaci musí být Český rozhlas jako řádný hospodář připraven.

  • Ekonomika Českého rozhlasu je stabilizovaná a rozhlas hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Byl to právě stávající management ČRo, který vymohl výjimku v zákoně o DPH, díky níž měl rozhlas letos ve svém rozpočtu k dispozici o desítky milionů korun navíc.

  • Vedení Českého rozhlasu bude usilovat o to, aby byla nad novelou zákona o DPH v Parlamentu ČR vyvolána diskuse s cílem tuto výjimku zachovat. Stejně tak bude vedení ČRo usilovat o navýšení rozhlasového poplatku.

  • Než bude Český rozhlas chtít zatížit českou veřejnost navýšením poplatku, chce jako řádný hospodář nejdříve hledat úspory uvnitř instituce v personálním i provozním rozpočtu. Debata o zvýšení rozhlasového poplatku však bude záležitostí minimálně měsíců a její výsledek je nejistý, což dokládá dlouhodobě chybějící politická vůle pro tento krok.

  • Vedení Českého rozhlasu předkládá každý rok Radě ČRo Rámcový plán činnosti ČRo pro daný rok, který je veřejně dostupný. Stejně tak má ČRo připravený Strategický plán činnosti do roku 2022. Činnost Českého rozhlasu je dána Zákonem o ČRo, Statutem ČRo, Kodexem ČRo a Zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání.


Cílem vedení Českého rozhlasu je, aby Český rozhlas naplňoval svůj dlouhodobý cíl: být moderním a sebevědomým médiem veřejné služby, které se může srovnávat s vyspělými západoevropskými vysílateli.

Pod stanovisko se podepsalo celé vedení Českého rozhlasu (až na ředitele rozhlasových studií, kteří byli v době vydání stanoviska z podstaty své funkce v regionech) – tedy generální ředitel René Zavoral, ředitel Regionálního vysílání Jan Menger, ředitel Komunikace, marketingu a obchodu Jiří Hošna, ředitel Zpravodajství Jan Pokorný, ředitel Programu Ondřej Nováček, ředitel Nových médií Jiří Malina, ředitel Techniky a správy Karel Zýka, ředitel Ekonomiky Martin Vojslavský, ředitelka Výroby Kateřina Konopásková, ředitel Kanceláře generálního ředitele Josef Havel, ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu Jakub Čížek, vedoucí Personalistiky a vzdělávání Renáta Klabíková a vedoucí Právního oddělení Petr Šmelhaus.