logo Facebook
i slova jsou činy

Alice Němcová Tejkalová: ÚTOK NA NOVINÁŘE JE JEDNÍM Z POSTUPŮ POLITICKÉ KOMUNIKACE

02. července 2018 13:00 / autor: Jan Mrzena

Doba nese zcela nové požadavky na profesi novináře. Laťka nároků stoupá, společenské vnímání novinářů klesá. Jak s tímto fenoménem bojuje Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy? Jak mají vypadat odborné analýzy, které zpracovává CEMES? A jakou odezvu mohou mít diskuse Europoslanců o potřebě zlepšit ochranu novinářů (hlavně těch „nepohodlných“) v České republice? Úspěšná sportovní novinářka (spolupracovala s Českou televizí – především na přenosech handicapovaných sportovců) Alice Němcová Tejkalová je od února děkankou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Je to práce náročná, ale zároveň hezká,“ říká o možnosti vést prestižní fakultu Alice Němcová Tejkalová, „vážím si té možnosti.“

Přímé přenosy soutěží handicapovaných sportovců se v České televizi krátce objevily v devadesátých letech. Po dlouhé pauze se vrátily až v roce 2009. „Po letech první přímý přenos byl, když jsem komentovala sledge hokejové finále mistrovství světa v Ostravě,“ připomněla Alice Němcová Tejkalová. „Teď už je to standard, který vídáme z Paralympijských her a jsem tomu moc ráda! Živé přenosy z paralympijský her se ve světě vysílají už dlouho, ale Česká televize byla v tomhle ohledu poněkud za trendem.“

Děkanka i její fakulta se musí vypořádávat s fenoménem veřejných urážek novinářů. Musí na to připravovat své studenty. „Obecně nejde očekávat, že politici a novináři jsou velcí přátelé. Pokud jsou přátelé, tak je někde ve společnosti problém,“ vysvětlila Alice Němcová Tejkalová. „Mezi lidmi by měla být pořád elementární slušnost diskuse. Tu já, bohužel, postrádám. Způsob a míra hrubosti vyjadřování o novinářích je něco, co mě nepřestává negativně překvapovat. To nastavení pochází od politických špiček.“ V mnoha případech jde však spíše o projev slabosti politika. „Někteří politici, když nevědí kam, tak volí útok v jakékoliv diskusi,“ uvedla děkanka. „Ale domnívám se, že je to na úrovni argumentačního faulu. Je to na jiné úrovni, než na které bych se chtěla pohybovat já.“

Tlak na minimalizaci nákladů při výrobě konkrétní zprávy mají dnes na svědomí nové technologie. Všechno však naráží na hranici lidských možností. „To, že se snažíte mít ideální obraz, do toho se snažíte mít aspoň nějaký zvuk a do toho vymýšlíte nějakou otázku, tak ta koncentrace a ta kvalita té práce – když jste výborný, tak je výborná,“ říká Alice Němcová Tejkalová, „ale byla by ještě lepší, kdybyste se mohl věnovat jenom jedné z těch věcí. Je dobré, když si vyzkoušíte různé typy médií, protože pak víte, co vám sedí víc. Ale nedovedu si představit, že by tohle byla cesta pro všechny novináře, že by všichni byli zároveň kameramany a zároveň novináři, že by si dovedli všechno udělat sami v jedné osobě. Je to určitě sen řady produkčních společností. Ale fakticky je to věc, která je nedosažitelná.“ Z této úvahy pak vyplývá i obecný názor na možné propojování různých mediatypů. „O propojení médií se mluví jako o ideální nedosažitelné absolutní konvergenci,“ uvedla děkanka.

Před časem uzavřela Česká televize s Fakultou sociálních věd UK memorandu o spolupráci při vypracování analýz televizního vysílání. Memorandum vzniklo poté, co prezident Miloš Zeman v inauguračním projevu zpopularizoval analýzu předvolebního vysílání ČT a ČRo. Je možné, aby vůbec praktici z média spolupracovali při analýzách s teoretiky z akademické sféry? „Je to velmi komplexní téma, na kterém se řada lidí neshodne. Vždycky bude rozdíl mezi tím, jak vnímají danou situaci lidé v médiu, kterého se analýza týká, a jiný pohled budou mít lidé z akademické sféry, kteří třeba nemají zásadnější mediální zkušenost,“ vysvětlila Alice Němcová Tejkalová. „Na druhé straně spolu můžeme velmi efektivně spolupracovat ve chvíli, kdy je nějaké analytické zadání a fakulta si může vyžádat podklady jakým způsobem bylo to téma konkrétně zpracováno. Domnívám se, že možnost konzultace otázek teoretických v mediálních praxi může být velmi efektivní.“ Děkanka však zdůraznila, „Je třeba se odvinout od toho – je to moje práce, která je teď z nějakého důvodu v centru zájmu a já ji budu hájit až do roztrhání těla. A zkusit se zamyslet, když přicházejí některá zjištění z té teoretické sféry, zda nemohou být vlastně posunující a nemohou být nějakým způsobem funkční.“

Řeč se dotkla také tématu ochrana novinářů, tak jak jej nastolil v dubnu Evropský parlament. Tam proběhla diskuse v reakci tragické vraždy novinářů v Evropě. Je proto potřeba řešit i českou, případně slovenskou legislativu?

Celý rozhovor Jana Mrzeny s Alicí Němcovou Tejkalovou můžete otevřít zde!