i slova jsou činy
Názory

Volby, média a právo

17. srpna 2017 15:00
Současný svět i společnost jsou silně pod vlivem médií, se všemi výhodami a poslední dobou výrazně více i s negativními dopady. Media při svých rozmanitých podobách a formách hrají viditelně i podprahově klíčovou roli i pro naše životy, ať si to připouštíme nebo ne. Významně ovlivňují všechny sféry života a společenského dění, politickou oblast nevyjímaje. Role médií je obecně regulována podle přijatých pravidel, která na jedné straně do jisté míry chrání média samotná před nátlakovými či politickými vlivy a současně chrání společnost a mediální konzumenty před zneužíváním médií pro různé zájmy… Mimořádnou kategorií jsou pak různé volby či referenda, kde je role médií opravdu významná. I proto jsou pro tyto události a rozhodování přijímána specifická pravidla. Ve zvláštním postavení jsou veřejnoprávní média, která nad legislativní rámec mají své kodexy chování a postupy pro zajištění vyváženosti a objektivity, s předem jasně nastavenými pravidly. I u nás platí speciální pravidla v případě vysílání Českého rozhlasu a České televize.  V posledních letech se nastavená předvolební pravidla ČT i ČRo poměrně stabilizovaná a v praxi se osvědčila. Nejinak tomu bude i v letošním volebním podzimu. Problematiku vztahu médií a voleb řeší všechny evropské státy. Evropská audiovizuální observatoř (EAO European Audiovisual Observatory) vypracovala po volebním maratonu ve Francii souhrnnou studii (v PDF zde), která rekapituluje a hodnotí podmínky pro období referend a voleb ve vybraných evropských zemích. Jde o složité porovnávání, ale přesto jsou zjevné obecně shodné principy.  Podmínky se průběžně mění, a to i podle pozitivních či negativních zkušeností z dosavadních voleb a precedentních rozhodování v těchto věcech. Významným zlomem pro posouzení a přenastavení předvolebních pravidel pro média byly letošní jarní rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Jeden se týkal pravidel volebního práva  a druhý pak odpovědnosti zpravodajských on-line webů v problematice nepodložených vážných obvinění proti politickému kandidátovi (Kauza Orlovskaya Iskra vs. Rusko (č.42911/08, 21.2.2017) a případ „Olafsson vs. Island“ (58493/13, 16.3.2017)). Studie se zabývá pravidly ve vybraných evropských státech, když se podmínky i pravidla přirozeně liší. Neexistuje nějaký jednotný postup a reálně vlastně ani neexistuje žádný „ideální systém“. I proto, že se doba i média mění a mění se i formy komunikace – a to i ve spojení s razantních technologickým a komunikačním rozvojem včetně rozšíření oblíbenosti i vlivu sociálních sítí. Například španělský systém byl také tvrdě kritizován různými sdruženími a novinářskými organizacemi. V roce 2015 kolegia novinářů Katalánska podala žalobu u Evropského soudu pro lidská práva proti Španělsku, ačkoli Soud prohlásil žádost za nepřípustnou. V témže roce podala společnost Reportér bez hranic (RWB) veřejnou deklaraci proti pravidlům pro volby. Podle RWB "je Španělsko jediná evropská země, která omezuje volební informace prostřednictvím politického orgánu, jakým je Ústřední volební komise, která kontroluje i informace šířené veřejnými ve vysílání a uplatňuje kritéria, která jsou podle stěžovatelů spíše politickou propagandou než žurnalistikou“. Zpráva EAO vychází ze zdrojů a zkušeností z posledních voleb ve Francii, Německu, Itálii, Polsku, Rusku, Španělsku a Spojeného království i z menších zemí jako je Irsko a Nizozemsko. Samotná studie se pak zabývá i popisem aktuálních trendů a obecně problémových oblastí na příkladu hlavních zahraničních kauz. Zatímco volební legislativa se ve většině evropských států nesmí konkrétně zaměřovat na média, mnoho pravidel obecné aplikace je přesto použitelných pro mediální sféru, včetně on-line médií. Mnoho států pak využívá pro dohled a regulaci mediálního a politického prostředí hned několik institucí a regulačních orgánů, mediálních rad a komisí, včetně institucí určených pro ochranu osobních údajů. Mnohdy jejich kompetence kříží nebo překrývají a v některých částech naopak řešeny nejsou vůbec. Rozsah pravidel platných pro elektronická média během voleb je stále poměrně značný. Existují některé důležité příklady zákonů nebo nařízení, které jsou reformovány, aby umožnily větší volnost provozovatelům vysílání. Jako 2 dobré příklady jsou uváděny některé vybrané principy předvolební regulace – konkrétně právní rámec v evropských právních předpisech v roce 2016, týkajících se přidělování vysílacích časů pro kandidáty a nová pravidla přijatá ve Velké Británii v roce 2017 o alokaci „kandidátních stranických“ vysílání. Zatímco tištěná média mají obecně značnou redakční svobodu, v členských státech existuje mnoho pravidel upravujících obsah novin v průběhu voleb a referend. Právní předpisy některých členských států ukládají zejména novinám mnoho povinností týkajících se tzv. "období ticha", zveřejňování průzkumů veřejného mínění a výběrových šetření, politické reklamy a "nepravdivých informací". V případě ČR tento „klid“ několik následujících let kvůli vysoké frekvenci regionálních a celostátních parlamentních voleb (sněmovním i senátních). V posledních letech se složitě hledá cesta k přiměřené regulaci rychle se rozvíjejících online médií. Samostatnou kapitolou jsou upřesnění o prezentaci volebních průzkumů a zveřejňování komerční politické reklamy. Samostatnou kapitolou zejména posledních měsíců je „neřešitelnost“ přístupu k omezení šíření "nepravdivých informací" a "falešných zpráv“. V souvislosti s tímto problémem už bylo přijato několik zákonných řešení i nová legislativa (například Polsko a velká Británie mají platné zákony, které se zabývají otázkou šíření "nepravdivých informací" během voleb). Samostatnou kapitolou je pak analýza samoregulačních mechanismů hlavních on-line médií, která funguje přiměřeně  i u nás. Závěrem lez říci, že v době různých forem vlastnictví i rozmanitých druhů médií existuje ve všech zemích určitá snaha o nastavení a dodržování elementárních standardů tzv. „slušné novinařiny“. To vše v době, kdy digitální svět funguje 24 hodin denně a média mají bezprecedentní moc kritizovat, komentovat či podrobně zkoumat a rozebírat naše budoucí představitele jako nikdy dříve. Významnou roli hraje i mediální vzdělávání a osvěta, která umožní lidem najít si vlastní objektivní názor z mnoha informačních zdrojů a informací různé kvality , pravdivosti a objektivní hodnoty. Žádná sebelepší instituce či regulátor nikdy nedokáže postihnout a omezit všechny možné manipulace a vlivy. Nakonec se stejně každý z voličů při vhazování volebního hlasu do volební urny většinou rozhoduje podle vlastních osobních zájmů než pouze podle mediálních nálad a atmosféry… aspoň doufejme.  

O úspěchu rozhoduje obsah, správná distribuce nutnou podmínkou

11. srpna 2017 17:00
U příležitosti tiskové konference, na které byly zveřejněny výsledky RADIO PROJEKTU, jsem si připravil krátké zamyšlení nad budoucností rádio jako mediatypu. Ačkoliv jsem jako předseda APSV přesvědčen, že klasické rádiové vysílání bude pokračovat ještě hodně dlouho, protože jeho velkou výhodou je dostupnost, tedy zvyklost, penetrace a kvalita, tak na druhou stranu je nutné si přiznat, že právě streamovací služby a přístup poskytovatelů telekomunikačních služeb je to hlavní, co by nás mělo v tuto chvíli zajímat. Zatímco se s lidmi z oboru bavíme o tradičním rádiovém vysílání a jak si stojíme mezi sebou, tak reálné konkurenční prostředí nám roste někde úplně jinde. Už nějakou dobu na trh pronikají služby jako Spotify, Dezeer, Apple Music nebo Youradio... a v podstatě nejrozšířenější hudební služba Youtube. Doména nevizuálního obsahu, která byla totiž vždy vyhrazená pro rádio, se nyní posouvá jinam. A do budoucna se klidně může stát, že lídry ve tvorbě audio obsahu budou koncerny Google, Apple nebo třeba Seznam nebo že lidé už budou audio obsah konzumovat hlavně přes Spotify.  To může mít v budoucnu dopad jak na reklamní trh, tak i na samotné měření poslechovosti. Apeluji proto takto veřejně na všechny rozhlasáky, členy SKMO, aby se tím začali usilovně zabývat. Myslím si, že rozhlasový trh by se měl připravit na tuto formu digitální revoluce, protože pro něj nemusí být hrozbou, ale právě příležitostí. Pokud zachytíme tyto fenomény, který pronikly do našeho mediálního světa, tak máme šanci ponechat rádio na výslunní. Rádio totiž není jen forma distribuce, je to druh obsahu a zůstává médiem budoucnosti, jenom v jiné podobě. Proto prosím kolegové, dívejme se dál než jen na naše klasické rozhlasové přijímače. V Lagardere Active ČR jsme začali s naším Youradiem, tedy lokální službou pro streaming hudby a rozhodně hodláme pokračovat i s dalšími aktivitami. Naše budoucnost totiž není v klasickém rozhlasovém přístroji, ale je v tom, co produkujeme za obsah a nakolik je atraktivní a unikátní. Obsah je naše bohatství, obsah je to, co umíme. A v oblasti distribuce? Měli bychom se zamýšlet nad tím, jak tento obsah dostaneme k lidem, kteří nás stále častěji budou poslouchat přes chytrý mobilní telefon a jiná zařízení, která nás čekají v budoucnosti. A v tomto ohledu jsme alespoň v Lagardere Active ČR otevřeni nabídkám nejrůznějších distributorů. Důležité je se nebát toho, co přijde, ale spíše být opět o krok napřed a stát u nového zrodu.    

Podzimní schéma skupiny Nova sází hlavně na osvědčené formáty

10. srpna 2017 14:00
Minulý týden měla i TV Nova tiskovou konferenci, na které představila své plány pro podzimní vysílání. Do sezóny, kdy diváci postupně tráví u televize více času, graduje k vánočním a silvestrovským hodům. Skupina Nova bude v té době sázet především na své osvědčené formáty. Představí i několik nových projektů, které jakoby chtěly připomenout, že i česká komerční jednička mívala odvahu k uvádění nových formátů. Obchodní příjmy jsou pro Novu v posledních letech nejpodstatnější. Divácká přízeň dlouhodobě sice klesá, avšak je stále dost velká, aby příjmy pomáhaly snižovat dluhy a stabilizovat ekonomiku. Patrná je tedy snaha diváky udržet a nabídnout jim příjemný televizní stereotyp. Na tomto místě přinášíme kompletní znění tiskové zprávy skupiny Nova. Skupina Nova na podzim 2017 představila novinky i pokračování úspěšných projektů. Mezi letošní nové projekty patří docu reality Malé lásky, která sleduje dění na gynekologicko-porodnické klinice a intimní okamžiky nastávajících rodičů a jejich miminek. Na obrazovky se vrátí pokračování fenomenální show Tvoje tvář má známý hlas, druhé série kriminálních seriálů Policie Modrava a Specialisté i premiérové díly populárních seriálů Ordinace v růžové zahradě 2 a Ulice. „Jako nejsledovanější česká televize si nesmírně vážíme velkého diváckého zájmu, který je pro nás zároveň motivace, abychom nabídli vše, co se od lídra trhu očekává. Právě proto jsme i letos výrazně investovali do naší programové nabídky a nových formátů. Vedle nových projektů, mezi které patří jak seriály lokální produkce, tak dokumentární reality pořad, jsme připravili pokračování našich úspěšných formátů,“ říká Alex Ruzek, ředitelka sekce programu skupiny Nova. Začátky vysílání pořadů:
Pořad Start vysílání
Specialisté Pondělí 21. 8. 2017
Ulice Pondělí 21. 8. 2017
Ordinace v růžové zahradě 2 Úterý 22. 8. 2017
Výměna manželek Středa 23. 8. 2017
Malé lásky Středa 23. 8. 2017
Tvoje tvář má známý hlas Sobota 2. 9. 2017
Policie Modrava Neděle 27. 8. 2017
Podzimní dny na TV Nova Pondělní večery na TV Nova budou patřit milovníkům napětí a nabídnou druhou sérii kriminálního seriálu Specialisté s novými příběhy z exteriérů Prahy a ještě atraktivnějším zpracováním. O spravedlnost se společně s hlavním vyšetřovatelem Davidem Prachařem postarají Jakub Štáfek, Zuzana Kajnarová a nově herec Jan Zadražil. Úterky a čtvrtky zůstávají seriálovými dny a divákům přinesou jejich oblíbené pořady, na které jsou zvyklí. Těšit se samozřejmě mohou na pokračování již 13. sezóny Ordinace v růžové zahradě 2 i na pravidelné publicistické pořady Víkend nebo Prásk!. Středy představí příběhy z reálného života. Vedle stálice, reality show Výměna manželek, se na obrazovkách TV Nova ve středeční večery objeví nový dokumentární reality pořad Malé lásky. Díky němu diváci zblízka pohlédnou na intimní okamžiky nastávajících rodičů a poznají jedinečné příběhy porodních asistentek i lékařů.  Pátky přinesou pohodu u českých filmů, jakými jsou premiéry Jak se zbavit nevěsty a Ostravak Ostravski, série Kameňák a Babovřesky, ale také populární filmy Probudím se včera, 10 pravidel jak sbalit holku, Slavnosti sněženek a další. Sobotní večer se ponese ve znamení pokračování úspěšné show Tvoje tvář má známý hlas, ve které vystoupí nové tváře (Leona Machálková, Jan Kopečný, Aneta Krejčíková, Dalibor Gondík, Berenika Kohoutová, Tomáš Matonoha, Jitka Boho a Jan Maxián). V porotě usednou porotci Jakub Kohák, Janek Ledecký a nově Aleš Háma, v roli drama kouče se představí Martin Dejdar. V sobotu přes den pokračují oblíbené publicistické pořady Koření a Volete Novu. V nedělním prime time nabídne TV Nova na obrazovkách exkluzivní obsah. Mezi něj patří pokračování úspěšné kriminálky Policie Modrava, jejíž první série se v roce 2015 stala nejúspěšnějším českým kriminálním seriálem, když každý týden k televizním obrazovkám přilákala v průměru více než 2 miliony diváků (v CS 15-54). Po Policii Modrava následují Střepiny. Každý všední den se diváci TV Nova mohou těšit na nové díly svých oblíbených seriálů, zpravodajských i nezpravodajských pořadů. Seriál Ulice, který za první pololetí 2017 dosáhl v průměru 36,4% share (v CS 15-54) a který v meziročním srovnání vzrostl, vstupuje do své 13. sezóny a přinese nové zápletky i nové tváře. Pokračovat bude také soutěžní show Co na to Češi, Televizní noviny jako vždy přinesou aktuální zpravodajství z domova i ze světa, a každé všední ráno zpříjemní Snídaně s Novou.  Připravujeme Skupina Nova připravuje v současné době celou řadu dalších projektů. Jsou mezi nimi český detektivní seriál z právního prostředí Dáma a Král s Miroslavem Donutilem, Matějem Hádkem a Terezou Hofovou, dokumentární drama Příběhy českých zločinů s rekonstrukcemi skutečných případů, kterými provede Janek Kroupa, nebo reality show Mise nový domov. Ta dá šanci na nový začátek lidem, kteří se ocitli na samém dně. Tým v čele s moderátorkou Terezou Pergnerovou jim totiž ze stávajícího bydlení vykouzlí místo, kde budou mít možnost sbírat síly do života. Podzim na tematických stanicích skupiny Nova Podzimní programová schémata tematických stanic skupiny Nova nabídnou vše, na co jsou diváci zvyklí a u svých oblíbených stanic vyhledávají. Nova 2 již tradičně přivítá na podzim diváky seriálem Přátelé. Pokračovat budou také seriál Sex ve městě, sitkom Dva a půl chlapa i 2 $ocky s premiérovou VI. řadou nebo Mladí a hladoví s premiérovou III. – IV. řadou. Večerní hodiny nadále patří pravidelné zpravodajské relaci TN2. Nova Cinema přinese vedle populárních filmových snímků také několik premiér filmových trháků jako Interstellar, Whiplash nebo Black Mass: Špinavá hra. Na Nova Action bude hned několik premiérových řad oblíbených pořadů (Válka skladů, Mistři zastavárny, Černá listina). Pokračovat budou také seriály Walker Texas Ranger, Agenti S.H.I.E.L.D. a další. Na milovníky ledního hokeje čekají již tradiční Pátky na ledu. Nova Gold pokračuje s nabídkou oblíbených seriálů, soutěžních pořadů i reality show ze zlatého fondu TV Nova. Děti si podvečer mohou užít ve společnosti animovaných hrdinů v rámci animovaného bloku Smíškové. Sportovní stanice Nova Sport 1 a Nova Sport 2 přinesou sportovním fanouškům atraktivní obsah. Hlavními pilíři na Nova Sport 1 budou i letos nejprestižnější hokejová liga světa NHL, Evropská liga UEFA, FA Cup, Community Shield, MotoGP, European PGA Tour a další. Nova Sport 2 se ponese znamení Mistrovství světa v šipkách, UFC, pěti prestižních evropských soutěží ragby, IndyCar, zápasů legendární NBA a mnoha dalšího.  Podzim s internetovými portály skupiny Nova Také internetové portály skupiny Nova na podzim představí několik novinek. Nova Plus zařadí nové pořady jako například Jak se vede, malé lásky?, speciál k televiznímu pořadu Malé lásky, Nova Taxi, pořad pro mladé publikum a fanoušky show Tvoje tvář má známý hlas, a Nova Stars o hvězdách televize Nova. Videoportál Voyo se zase dočká nové mobilní aplikace, která nabídne nejnovější technické funkce, moderní vzhled a zjednodušené ovládání. Zpravodajský portál TN.cz i nadále přinese atraktivní obsah, který si diváci mohou najít i na stejnojmenné mobilní aplikaci.  

Podzim na Primě: „Uvidíme se“

08. srpna 2017 19:37
Minulý týden měla i TV Prima tiskovou konferenci, na které představila své plány pro podzimní vysílání. Sezóna zvýšeného diváckého zájmu (lidé tráví více času u televizí a vše směřuje k vánočním a silvestrovským hodům). TV Prima v té době bude sázet především na své osvědčené formáty. Na Prima COOL a Prima ZOOM se však diváci dočkají i několika nových svěžích pořadů, které česká kotlina vidí spíše sporadicky. Je dobře, že naše komerční dvojka se takových projektů nebojí. Obchodní příjmy jsou podstatné a pro jejich optimalizaci musí televize v multikanálové strategii pamatovat nejen na své věrné diváky. Oslovit ty nové, je trvalým úkolem každého média, které chce trvale držet svou pozici.  Prestižní postavení v žebříčku sledovanosti je ovšem také nezanedbatelné. Na tomto místě přinášíme kompletní znění tiskové zprávy TV Prima. Podzim na Primě bude skutečně extra. Diváci se mohou těšit na extrémně charismatického Michala Dlouhého v novém detektivním seriálu Kapitán Exner. Pokračovat budou i oblíbené seriály Modrý kód a Ohnivý kuře. Na obrazovky se vrací i Prima Partička. O napětí a zábavu se postará Pevnost Boyard, nebudou chybět pořady se Zdeňkem Pohlreichem nebo takové stálice, jako je Show Jana Krause, TOP STAR magazín nebo Očima Josefa Klímy. „Naše motto na podzim je Uvidíme se. A já věřím, že se opravdu s našimi diváky uvidíme co nejčastěji. Připravili jsme pro ně atraktivní vysílací schéma, ve kterém nechybí emoce, napětí, humor, akce. Hodně sázíme na novou detektivku Kapitán Exner se skutečně excelentním Michalem Dlouhým v titulní roli, vrací se oblíbené seriály Modrý kód a Ohnivý kuře. Diváci určitě přivítají i návrat Prima Partičky. Budeme vysílat premiérové díly Pevnosti Boyard, je připravena nová řada Ano, šéfe!, a pozadu nezůstávají ani naše další kanály. Bude opravdu na co se dívat,“ říká generální ředitel FTV Prima Marek Singer. Seriál Kapitán Exner nabídne divákům vynikající herecké obsazení. Titulní role se ujal Michal Dlouhý, postavu doktorky Gabriely Steinové ztvárňuje Vica Kerekes. Dvojici Exnerových podřízených, poručíků Beránka a Vlčka, hrají David Novotný a Jan Vondráček, patologa Arnošta Buble Arnošt Goldflam. Kapitán Exner je jednou z nejznámějších postav české detektivkářské školy. Uhlazený bonviván a lamač dívčích srdcí se vždy vymykal představě běžného kriminalisty, a to nejen v minulém režimu, kdy šokoval svým veteránem-kabrioletem a kanárkově žlutým oblekem, ale i nahlíženo dnešní detektivkářskou optikou. Své případy řeší jaksi mimochodem, během svádění žen a dívek, nezřídka o mnoho mladších, než je on sám. Během dvanácti večerů se divákům představí postupně šest nově zfilmovaných klasických detektivních příběhů s kapitánem Exnerem v hlavní roli. Budou to: Osamělý mrtvý muž, Poslední pád mistra Materny, Denár v dívčí dlani, Znamení lyry, Na dosah ruky a Bláznova smrt. Na podzim pokračuje seriál Modrý kód novými medicínskými případy, spojenými s dramatickými příběhy pacientů i vztahovými peripetiemi hlavních postav v prostředí urgentu Nemocnice Rubava. Nově se diváci mohou těšit na herečku Bereniku Kohoutovou nebo herce Davida Gránského coby nové posily lékařského týmu rubavského urgentního příjmu. Další řadou pokračuje také oblíbený seriál z gastronomického prostředí Ohnivý kuře. Také Ohnivý kuře je doplněno o celou řadu nových postav, jako například o bývalého ředitele domova důchodců a spisovatele Arnošta Krudence (Otakar Brousek), mazanou Alenu Kociánovou (Martina Preissová). Objeví se také Kohoutův ztracený syn Broněk (Jindřich Žampa) s bývalou partnerkou (Kamila Špráchalová). O adrenalin, napětí, dobrodružství a zábavu se znovu postará soutěž Pevnost Boyard. Moderuje Libor Bouček, v roli otce Fura opět soutěžící potrápí Jan Rosák. Vrací se také zábavná show Prima Partička, ale v novém kabátě. Na podzim se rozjedou premiérové díly osvědčené Partičky ve složení Michal Suchánek, Richard Genzer, Igor Chmela, Daniel Dangl a hudební mág Marián Čurko. Pětici budou doplňovat na střídačku další stand-up komici, jako např. Jakub Kohák nebo Michal Novotný. Diváky čeká také řada VIP hostů z řad herců, zpěváků a sportovců. Chybět nemůže ani Prostřeno!. Amatérští kuchaři ze všech koutů České republiky každý týden bojují o výhru 60 tisíc korun pro nejlepšího hostitele. Nově si mohou odnést dalších 30 tisíc korun, které získají hlasováním od diváků. A s prázdnou neodejdou ani hlasující diváci – jeden z nich může získat 5 tisíc korun. Na podzim nebudou na Primě chybět ani pořady o vaření. Kromě nových dílů Ano, šéfe!, které Prima právem považuje za své rodinné stříbro, se chystá Prima uvést na televizní obrazovky zbrusu novou školu vaření pod vedením Zdeňka Pohlreicha s názvem Zdeňkova akademie. Další novinkou z oblasti gastronomie je zábavný, lifestylový pořad nejen o vaření Hrdina kuchyně s kuchařem Martinem Škodou a herečkou Marií Doležalovou. Vrací se také hobby magazíny Vychytávky Ládi Hrušky a VÁŠ PRIMA RECEPTÁŘ s Václavem Postráneckým. Samozřejmě diváci uvidí i stálice TV Prima – Show Jana Krause, Očima Josefa Klímy a TOP STAR magazín. Na podzim Prima odvysílá i celou řadu českých filmů, jichž je partnerem. Premiérově diváci uvidí filmy Bezva ženská na krku, Dvojníci, Manžel na hodinu, Miluji Tě modře, Pohádky pro Emmu, Seznamka, Strašidla, Všechno nebo nic. Na své si přijdou i diváci Prima COOL, která uvede takové pecky, jako jsou nové díly Teorie velkého třesku, akční Prison Break: Sequel a samozřejmě nové díly Top Gearu. Prima LOVE naservíruje divákům oblíbené zahraniční seriály. Na podzim uvede Pobřežní hlídku, a nemůžou chybět Castle na zabití nebo Sběratelé kostí. Filmovým fanouškům přinese kanál Prima MAX maximum filmů, a to s maximem hvězd. Těšit se můžou na premiéry filmových trháků Mission: Impossible 5, Královna pouště nebo Holky na tahu, dále na romantického Anglického pacienta, dnes již klasického Kmotra 1 až 3, legendu První rytíř nebo akční komedie Policajt z Beverly Hills 1 až 3. Nejoblíbenější dokumentární kanál Prima ZOOM přinese na podzim opět moře novinek. Srdcaři v Africe jsou český seriál, kdy český tým představí různá zákoutí Afriky. V osmi dílech vezmou tvůrci diváky na jih afrického kontinentu a kromě krásné přírody představí i nějaký zajímavý příběh, jako jsou např. pytláci na safari, jízda drezínou podél pobřeží JAR nebo lovci žraloků. Zázračná planeta II je unikátní seriál BBC a je pokračováním stejnojmenného seriálu. Projekt, který vznikal pět let a získal mnohá ocenění, je nejdražším přírodovědným dokumentárním seriálem, který kdy nechala BBC natočit.    

Změna v měření televizní sledovanosti

02. srpna 2017 11:12
Od 1. září 2017 budou oficiální data sledovanosti televize zahrnovat i odloženou sledovanost měřenou za období třech dnů po odvysílání konkrétního pořadu. Toto rozšíření oficiální televizní měny se týká všech veřejných datových výstupů. Odložená sledovanost je v rámci českého projektu měřena od roku 2013. První dílčí změna proběhla již v roce 2016, kdy byla do výstupních dat zahrnuta sledovanost realizovaná ve stejný televizní den (od 6:00 do 6:00), ve kterém byl pořad vysílán živě. Oficiální televizní měna bude od 1. září definována jako součet TV živé a odložené sledovanosti z nultého až třetího dne (Živě + TS0–3). Vedle dat živé sledovanosti bude tedy obsahovat i data odloženého odsledování za první tři dny po odvysílání pořadu, a to vše nezávisle na způsobu sledování, ať už diváci použijí funkci timeshift na televizorech se set-top-boxy/s pevným diskem, ruční nahrání pořadu, nebo využijí TV archivy poskytované distributorem TV signálu či prostřednictvím technologie HbbTV. Jedním z důsledků rozšíření oficiální měny je fakt, že oficiální (finální) data o sledovanosti (dle definice nové oficiální měny) budou oproti aktuálnímu stavu k dispozici s třídenním zpožděním. Informace o odložené sledovanosti, a to až 7 dní po živém vysílání pořadu, měří peoplemetrový projekt ATO už od ledna 2013. Data odložené sledovanosti za nultý den se zahrnují do oficiální měny už od 1. února 2016 (v odborné terminologii bývají označovány jako TS0, či též VOSDAL = Viewed On the Same Day As Live). Zahrnutí odložené sledovanosti do oficiální televizní měny je v současnosti běžnou praxí peoplemetrových projektů v Evropě. V poměru k živé televizní sledovanosti představuje v poslední době odložená televizní sledovanost přibližně 3 % (což je kolem 6,5 minut denně), přičemž toto procento postupně mírně roste. U některých premiérových televizních projektů, zvlášť u těch, které jsou cíleny na mladší divácké skupiny, je procento odložené sledovanosti významnější. Odložená sledovanost nultého dne představuje cca 60 %, odložená sledovanost prvního až třetího dne tvoří dalších cca 30 % a zbývajících 10 % odložené sledovanosti vzniká čtvrtý až sedmý den po odvysílání. Nová oficiální měna tedy zahrne cca 90 % z celkově měřené odložené sledovanosti.  

Česká televize nabídne na podzim tři nové seriály

28. července 2017 15:00
V úterý měla Česká televize tiskovou konferenci, na které představila své plány pro podzimní vysílání. Jde o sezónu, která začíná v době, kdy lidé začnou trávit více času u televizí a končí vánočními a silvestrovskými hody. Všechny televize v té době postupně přidávají to nejlepší (a nejnákladnější), co pro své diváky vyprodukovaly. Výsledky vysílání pak zásadně ovlivňují jejich reklamní příjmy v dalším roce. Pravda, Česká televize žije hlavně z poplatků, ale i pro ní jsou obchodní příjmy podstatné. A prestižní postavení v žebříčku sledovanosti je také nezanedbatelné. Na druhé straně plány podzimního vysílání obnáší i mnoho zajímavých a hodnotných projektů. A ty jsou vlastně nejdůležitější. Na tomto místě (níže) přináší Česká média kompletní  (neupravovanou) tiskovou zprávu České televize, která informuje o všech připravovaných podzimních novinkách na jedničce, dvojce, artu a déčku. Česká televize vstoupí do podzimní sezony se třemi původními hranými projekty. Vedle komediálního seriálu s Klárou Melíškovou, Alenou Mihulovou a Pavlou Tomicovou Trapný padesátky nabídne seriál Soudce AK, kterého se ve druhé řadě ujali čtyři oceňovaní čeští režiséři a který se nyní opírá o inspiraci skutečnými případy. Na obrazovku se v nové sérii vrátí také dlouho očekávaná První republika. V žánru zábavy se Česká televize v původních formátech zaměří primárně na zdravotní prevenci. „Česká televize v evropském srovnání vyniká svým důsledným zaměřením na původní tvorbu. Ta dokonce v žánru dramatiky a zábavy představuje čtyřicet procent našeho programu,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a dodává: „Nadcházející sezona ukazuje, že právě v původních látkách a námětech vnímáme i nadále největší potenciál. Rozhodli jsme se totiž v nových řadách rozvinout vlastní úspěšné projekty, jakými byly První republika a Soudce AK, přinést seriál natočený podle scénáře známé české spisovatelky a, což považuji za významné, i na poli zábavy, kde v Česku obvykle dominují zahraniční licence, nabídneme dva původní projekty, Tajemství těla a Zdravotní test národa.“ Nová řada seriálu Soudce AK přinese řadu zásadních posunů. Na seriálu se tentokrát podíleli čtyři režiséři, z nichž tři jsou držiteli Českých lvů, Robert Sedláček, Bohdan Sláma, Radim Špaček a Petr Marek. Ústřední postava, Adam Klos, je v nových dílech již soudcem trestního práva, nezabývá se tedy rodinnými či sousedskými spory, ale soudí ty největší zločince. Tvůrci druhé řady se navíc ve většině případů inspirovali skutečnými zločiny, které ve své době často vzbuzovaly velký zájem veřejnosti. „Druhá řada seriálu bude o dost dynamičtější než první série,“ říká kreativní producent Jan Lekeš a pokračuje: „Soudní síň bude sice i nadále tvořit těžiště příběhů, ale nabídneme mnohem více exteriérů, akčních scén a ústřední kriminální případ budeme často sledovat i naživo, tak jak se odehrál. A hlavně, dopad trestních činů a Adamových rozhodnutí je nyní mnohem fatálnější. Jak pro společnost, tak pro svědomí samotného soudce.“ V nové sérii se vrací také dlouho očekávané pokračování úspěšné První republiky. Děj se posouvá o osm let, tedy do roku 1928, do období, které charakterizuje prudký společenský i technologický pokrok. V pokračování se znovu objevují ústřední postavy první série i nové motivy a noví hrdinové. „Nové díly budou, v mezích žánru, mnohem dynamičtější a akčnější. Doba první republiky je velmi inspirativní, je to doba, která začala řešit mnoho důležitých společenských témat. To vše se v našem seriálu odráží,“ říká režisér Biser Arichtev. Mezi novými tvářemi První republiky se objeví například Anna Fialová a Brigita Cmuntová, které hrají již dospělé dcery Jaroslava a Kláry Valentových, Stanislav Majer jako tvrdý nekompromisní podnikatel Hans von Lippi nebo Vladimír Polívka coby poručík Jan Andrle. Třetí novinku České televize představuje komediální seriál režiséra Michala Vajdičky, který vznikl podle scénáře spisovatelky Ireny Obermannové, Trapný padesátky. Objeví se v něm tři výrazné české herečky Alena Mihulová, Klára Melíšková a Pavla Tomicová. Dvanáctidílný seriál chce ukázat, že v padesáti všechno teprve začíná, a že je to pořádný mejdan. Přesně po tom totiž touží seriálové hrdinky Mia, Anča a Ema. „Padesátka je pro ženu důležitý životní mezník, je to přechodový věk z jedné životní fáze do druhé a je nesmírně zajímavé, jak se dnes tyto ženy mění. Vypadají a chovají se úplně jinak než předešlé generace. Ačkoliv už jsou mnohdy babičkami, cítí se mladé a jsou mladé,“ říká o svém námětu Irena Obermannová. Zábava na tělo V žánru zábavy přichází Česká televize na podzim se dvěma původními formáty, které se shodně zaměřují na zdravotní prevenci a informovanost. Prvním z nich je unikátní experiment v podobě Zdravotního testu národa, který má ambici podat zprávu o skutečném zdravotním stavu české populace. Průvodcem pořadu bude Dalibor Gondík, který říká: „Tematicky je tento pořad vlastně tím, čím se i já poslední dekádu svého života velmi intenzivně zabývám. Denně si měřím tlak, chodím na pravidelné kontroly, snažím se starat o své zdraví. Když se díky našemu pořadu povede něco podobného rozšířit mezi naši populaci, budu nadšen.“ V nových dílech se vrátí i původní velká zábavná show Tajemství těla. Studio tak navštíví uznávaní čeští lékaři a odborníci, kteří se budou věnovat různým aspektům fungování našeho organismu. „Jsem rád, že se nám podařilo vytvořit pořad, který je užitečný a zároveň baví celou rodinu a v tak vysokém počtu. Reakce dětských diváků nás těší úplně nejvíc. Máme přichystána další dobrodružství, která podstoupí Petr Vacek s Martinem Dejdarem a jejich hosté. Mnohé pokusy si zase budou moci zkusit i naši diváci doma,“ uzavírá kreativní producent Michal Reitler. Diváci se mohou těšit třeba na Adélu Gondíkovou, Terezu Kostkovou, Sabinu Remundovou, Matěje Rupperta, Aleše Hámu, Lukáše Hejlíka, Ladislava Vízka nebo Romana Šmuclera. Od Příběhů 20. století po Prasomily. Jedna sezona, čtyřicet nových dokumentárních projektů. Autorské dokumenty, dokumentární seriály, cykly, docusoapy i nové publicistické formáty. Česká televize přinese na podzim přes čtyřicítku nových projektů, které se věnují současným společenským fenoménům, české vědě, krajině či historii. Nové dokumenty zahrnou například autentický pohled Olgy Špátové na náhradní rodičovskou péči, docusoap o životě světských, mapování neznámé historie Čechoslováků v gulagu nebo nové díly Českého žurnálu. „Česká televize je i nadále největším producentem dokumentů u nás a projekty, které v nové sezoně odvysíláme, dokládají, jak široký žánrový i tematický záběr na tomto poli máme. Mezi novinkami najdete jak pořady zaměřené na doposud málo zmapované segmenty našich dějin, tak autorské pohledy na ty nejaktuálnější fenomény, jež zažívá naše společnost dnes. Vedle tradičních publicistických magazínů stojí v programu formáty inovativně kombinující různé žánrové prvky. Dokument tak i nadále zůstává oblastí, do které vkládáme velké, nejen tvůrčí, investice,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák. Česká televize tak na podzim nabídne například třináct nových dokumentárních seriálů a cyklů. Jedním z nich se stane i projekt režisérky Olgy Špátové Rodiče napořád, ve kterém sleduje těžké osudy dětí bez rodičů. V šesti dílech zachycuje šest různých cest, na nichž se setkávají rodiče s opuštěnými a zraněnými dětmi, jež k nim přicházejí z kojeneckých ústavů, z dětských domovů nebo od pěstounů na přechodnou dobu. „Prožila jsem krásné dětství, které mě ovlivnilo na celý život. Trápí mě, že osm tisíc dětí v České republice takové štěstí nemělo a vyrůstá bez rodičů v kojeneckých ústavech a dětských domovech,“ vysvětluje své motivace autorka projektu Olga Špátová. Aktuálním tématem se zabývá i dokumentární seriál Uzamčený svět z teplické věznice, který má za cíl proniknout do životů těch, kteří si odpykávají první trest a kteří se do své současné situace dostali z nedbalosti, nepozornosti nebo souhrou nešťastných okolností. „Počet recidivistů v českých věznicích roste, sedm z deseti vězňů je ve vězení už poněkolikáté. Dokumentaristé zachycují příběhy odsouzených, kteří k výkonu trestu nastupují poprvé, i propuštěných, jež společnost přijímá většinou s obavami," popisuje kreativní producent Petr Kubica. V nahlížení do situací a míst, pro běžného člověka neobvyklých, pokračuje i docusoap Světský o životě lidí, kteří většinu času tráví na pouťových či cirkusových štacích, dokumentární seriál Patrola, představující ty, kteří si jako své poslání zvolili obranu národa, nebo Život ve vzduchu, mapující denní chod letiště, řešení krizových situací, i propracovaný systém zajištění bezpečného provozu a komfortu pro pasažéry. Řada projektů se obrací k tématu českých dějin. Například k třiceti tisícům nevinných československých občanů, kteří byli od 20. do 50. let dvacátého století vězněni v SSSR. Dokumentární cyklus Čechoslováci v gulagu se opírá i o dosud nepublikované archivními materiály KGB. Šestnáctidílný cyklus Příběhy 20. století zmapuje zase řadu dosud filmově ani historicky nezpracovaných fenoménů, které provázely tzv. normalizaci. „Tvůrci poprvé v českém dokumentu využijí metodu a techniku rozpracovanou slavným americkým dokumentaristou Errolem Morrisem, která je založena na očním kontaktu a soustředěných výpovědích,“ prozrazuje kreativní producent Petr Kubica. Podzim v České televizi přinese i dokumentární portréty významných osobností. Nejen nové díly GENu, ale i soliterní snímky o Karlu Krylovi očima Vladimíra Merty, Jaroslava Hutky nebo Agnieszky Holland, Richarda Müllera v dokumentu Nepoznaný, Luby Skořepová v časosběrném filmu Sama nebo dokumentární portrét herečky Heleny Bušové ve snímku Zapomenutá hvězda Helena Bušová, ale i tenisty Radka Štěpánka. Dokumentární mix ve vysílání České televize doplní nové díly Českého žurnálu, film Trabantem do posledního dechu nebo dokument Prasomilové o lidech, kteří si pořídili trochu neobvyklého domácího mazlíčka. Velmi praktická publicistika Publicistické magazíny, které se na podzim objeví v České televizi, se často nesou v duchu praktické pomoci, rad a návodů pro své diváky. Tak je například koncipován i originální cyklus s uznávaným fotografem Janem Šibíkem, který se spojil s Janem Šmídem, aby ukázal, Jak se fotí. A to na cestách po známých evropských metropolích. „Cílem pořadu je pomoci lidem, aby měli pěkné fotografie z cest a poznali i zajímavá místa, která nejsou v každém průvodci, a poznali tak genia loci daného města,“ shrnuje Jan Šmíd. Dvojice herců Roman Zach a Jana Stryková pak poradí, jak udělat zásadní změny v bydlení – bez hypotéky, stavebního povolení a bez bourání. „Myslím, že pořad osloví i mladší generaci, studenty, partnerské a novomanželské dvojice. Díky pořadu totiž zjistí, že se nemusí bát zařídit si bydlení svých snů, že designéři nejsou až tak drazí a že je všechno vlastně možné,“ říká moderátor pořadu, herec Roman Zach. V nových řadách se vrátí také Bedekr, Hlava rodiny nebo oblíbený Herbář. Kdo dohodí nejdál kancem a kdo mušce vzkřísí komára? Odpovědi na podzim na Déčku. Česká televize rozšiřuje škálu zábavně vzdělávacích pořadů na Déčku. Od podzimu se tak děti budou učit základy italštiny a němčiny, vzdělají se v klasické hudbě a dozví se i to, že české dějiny jsou plné bláznivých příběhů. Podzim také přinese pokračování vůbec prvního českého sitcomu pro děti o sympatických strašidlech a nesympatické rodině v druhé řadě seriálu Mazalové. „Je prokázané, že vědomosti nabyté pouhým memorováním se v hlavě moc dlouho neudrží. Proto vždy hledáme u vzdělávacích pořadů formu, která děti zaujme, pobaví a zároveň je něco skutečně naučí,“ přibližuje strategii Déčka, jehož mottem je zábavné vzdělávání, výkonný ředitel ČT :D Petr Koliha. „Letos na podzim rozšiřujeme jazykové a hudební kurzy, ale nabídneme i odvážný formát o české historii. Současně jsme pro všechny tyto pořady připravili i rozšířenou verzi na webu Déčka, který se stal nedílnou součástí naší stanice.“ Zcela novým, originálním formátem, který Déčko na podzim nabídne, bude DějePIC! Zábavná talkshow protkaná scénkami, reportážemi a nejrůznějšími rubrikami, seznámí malého diváka s českými dějinami. Moderátor pořadu, herec Tomáš Jeřábek, v každém ze šestnácti dílů cyklu přivítá váženého hosta, například praotce Čecha, chrabrého Jana Žižku, nebo nejstaršího českého kronikáře Kosmase. Zazní předělávky hitů od Luneticů nebo Kabátů, dojde i na historický teleshopping a nakonec vše na pravou míru uvede Vincent Veritas. „Pro některé děti to možná bude úplně první setkání s českou historií. Věříme, že když uvidí, že naše minulost je plná krásných i neuvěřitelných příběhů, třeba v nich právě tento cyklus vzbudí trvalý zájem o dějiny, což by jim v dospělosti mohlo výrazně pomoci, aby se lépe orientovali i v současném světě,“ říká kreativní producentka Lenka Poláková. Déčko pokračuje v tvorbě pořadů rozvíjejících jazykové schopnosti svých dětských diváků. Po sérii Francouzština s Bílou paní, na níž na webu Déčka nově navazuje Němčina s Bílou paní, uvede pořad Čau Bambini se známých kuchařem Emanuelem Ridim. Ten ke svému novému angažmá říká: „Chci nadchnout děti pro svůj rodný jazyk a mým snem je, aby si každé české dítě dokázalo v italštině objednat zmrzlinu.“ Ambici zábavně vzdělávat má i nový pořad Pavla Šporcla zaměřený na vážnou hudbu. V Hudebních perličkách představí slavné skladatele a jejich zásadní díla. „Nemalé procento mladých lidí přichází na to, že klasická hudba není výhradně vážná, ale že je plná nejrůznějších pozitivních emocí. Mnohdy je překážkou pouze fakt, že zatím neměli příležitost se s touto hudbou setkat, nebo je odradily posluchačsky náročné kusy,“ vysvětluje Pavel Šporcl. V pětiminutových dílech bude hrát nejen na housle, ale i na klavír, a někdy dokonce zazpívá. Hudební zajímavosti, třeba proč jede ve známé písničce poštovský panáček do Rokycan, nebo kdo mušce vzkřísil jejího milého komára, nabídne nový pořad Zpívejte s námi. Dvanáct známých lidovek, v originálním výtvarném zpracování Venduly Chalánkové, zazní v podání Kühnova dětského sboru. Vůbec první český původní sitkom pro děti, Mazalové, se dočkal svého pokračování. Diváci se tak znovu setkají se svými oblíbenými postavami – důstojnou bílou paní Albínou, která vypadá na třicet, ale ve skutečnosti je jí tři sta, rytířem Theobaldem, který občas ztrácí hlavu (nejen obrazně), zbrklým alchymistou Balonem, který neustále zdůrazňuje, že není strašidlo, ale pouze vypil lektvar nesmrtelnosti, vodníkem Dušičkou, který denně prožívá nejstrašnější den svého života, a konečně s kouzelným zrcadlem, které všechno ví a každému tím občas leze na nervy. „Albína bude mít dvojnici, navštíví je sedm trpaslíků, hejkal i chůva z budoucnosti, Baloneho málem sežere masožravá kytka, Hugo z hradu udělá atrakci, a dokonce – paní Růžena se promění ve skutečnou Lucii Bílou,“ vypočítává scenárista Rudolf Merkner. Padesátiletá Husa a stodesetileté Vinohrady. Art na podzim ve znamení divadla. Husa na provázku a Divadlo na Vinohradech představují kulturní fenomény s fascinující historií. Té se budou od podzimu na ČT art, u příležitosti výročí obou scén, věnovat nové dokumentární cykly. Další se zaměří na světově uznávanou primabalerínu Dariu Klimentovou nebo současné výrazné osobnosti výtvarného umění. „ČT art vstupuje s podzimem do svého pátého roku velkoryse i tradičně, přímým přenosem inscenace Lásky jedné plavovlásky – Plavovlásky jedné lásky divadla Husa na provázku. Málokteré divadlo se totiž zapsalo do dějin československé kultury tak podstatným způsobem, jako právě tato scéna,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. Legendárnímu brněnskému divadlu bude také věnován desetidílný dokumentární cyklus Husa na provázku, který provede diváky dějinami i současností tohoto experimentálního souboru, slavícího letos padesát let od svého vzniku. O šedesát let starší je Vinohradské divadlo. Přesně 24. listopadu 1907 se na jeho prknech odehrálo první představení. Šestidílný dokumentární cyklus s hranými prvky Dobru, pravdě, kráse pojme následný vývoj této pražské scény až do dnešních dní. „Jedná se patrně o nejobsažnější český dokument mapující historii jedné divadelní scény v naší republice. A přestože je to převážně inscenovaný dokument, všechny dialogy, výpovědi reálných postav ztvárněných současnými herci i komentáře průvodce pořadem mají téměř stoprocentní podklady v dobových dokumentech a memoárech protagonistů. Poslední předlistopadová desetiletí vinohradské scény pak komentují pamětníci a členové souboru,“ říká režisér Pavel Jandourek. Vedle divadla bude mít na Artu svůj tradiční prostor hudba, a to v novém diskuzním pořadu Linka, v němž kytarista Rudy Linka povede dialog s nejrůznějšími osobnostmi hudebního světa, jako jsou Matěj Ruppert, Miroslav Vitouš nebo John Scofield. „Celý námět a scénář pořadu je úplně prostý, muzikant přijede navštívit muzikanta. O co se ale já v našem pořadu snažím, je ukázat bezprostřednost, přirozenost a radost, kterou hudba nejen rozdává, ale i vyžaduje, a že mezi žánry hudby není tak velký rozdíl, jak si mnozí myslí. Hudba je způsob komunikace, která je daleko přímější než komunikace slovní. Přesně jako linka,“ vysvětluje Rudy Linka. Na výtvarné umění se zaměří dokumentární seriál Orbis Artis, který vznikl na základě stejnojmenné knihy režiséra, kameramana a fotografa Jaroslava Brabce. Ten dlouhá léta sleduje dění v oblasti tuzemského výtvarného umění a v každém díle svého nového pořadu přinese záznam vzniku jednoho konkrétního díla současného umělce. Vlastní dokumentární cyklus pak bude věnován i světově uznávané české tanečnici, a nyní fotografce, Darie Klimentové. Podzim na ČT art se ponese také ve znamení již zavedeného cyklu Šumné stopy, v němž se David Vávra tentokrát podívá do Rumunska. Úterní večery budou patřit slavnému finskému režisérovi Aki Kaurismäkimu a šestici jeho snímků vysílaných – jak je na Artu zvykem – v původním znění s titulky.

Tištěnou reklamu či billboardy lidé vnímají lépe než reklamu digitální

25. července 2017 14:00
S reklamou se v současnosti potkáváme doslova na každém kroku. Působení některých druhů reklamy se můžeme alespoň částečně vyhnout, např. televizi můžeme přepnout na jiný kanál, existují však reklamní nosiče jako například venkovní reklama, které eliminovat z našeho – byť třeba jen podvědomého - vnímání úplně nelze. Jak lidé vnímají jednotlivé druhy reklamy, zjišťoval aktuální průzkum výzkumné agentury STEM/MARK. Vadí, nevadí? Překvapivým zjištěním výzkumu je fakt, že přijatelněji vnímána jsou právě ta reklamní média, kterým se nelze zcela snadno vyhnout, a lidé je tedy vnímají alespoň periferně. Do této skupiny patří jak tištěná reklama v novinách a časopisech, tak také venkovní reklamní plochy, zahrnující mimo jiné plakáty či billboardy. Přibližně dvěma třetinám dotázaných tyto druhy reklamy nevadí. Reklama z novin a časopisů nevadí konkrétně 66% respondentů, naopak vadí 20%. Na druhém konci škály jsou potom elektronicky šířená média. „Kriticky se dotazovaní staví zejména vůči televizní reklamě a reklamě šířené na internetu, zejména internetovým video spotům. Dva ze tří lidí mají k tomuto druhu reklamy nějaké výhrady. Na druhou stranu – podle nedávno zveřejněného výzkumu AKA – televizní reklama nejvíce zaujme“, upozorňuje Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz) a dodává: „Důvodů může být celá řada. Za prvé reklama přerušuje děj. Za druhé se často stává, že reklamní bloky na jednotlivých televizních stanicích běží současně. U internetové a obzvláště pak u video reklamy může být problém v tom, že uživatel musí shlédnout alespoň část obchodního sdělení, jinak se k požadovanému obsahu nedostane.“ Televizní reklama nevadí 17% dotázaných, naopak vadí 68%. V případě internetové reklamy nevadí 23%, vadí 64%. Mezi negativně vnímané nosiče patří také reklamní emaily, které vadí téměř 2/3 dotazovaných. Nejmladší skupina respondentů mezi 18 a 29 lety je kritičtější ke všem druhům reklamy, uvádějí častěji, že jim vadí. Reklama ano, ale jen některá S tvrzením, že reklama je přirozenou součástí svobodné společnosti, souhlasí 9 z 10 respondentů. Naše postoje k jednotlivým druhům reklamy různí. Realita fungování reklamy, její různé formy i její různý obsah způsobuje také změny našeho postoje k jednotlivým reklamním nosičům. Vztah k reklamě se také u některých lidí v čase mění. Vnímání reklamy v tištěných médiích se mění v pozitivním smyslu - 12 % dotázaných uvedlo, že jim tento druh propagace vadí méně než v minulosti. Poměrně stabilní vnímání v čase zaznamenala také venkovní reklama. „Těší nás, že z průzkumu jasně vyplynulo, že venkovní reklama, ať již ve městech nebo mimo ně, není pro lidi zásadně obtěžujícím prvkem,“ komentuje výsledky výzkumu Marek Pavlas ze Svazu provozovatelů venkovní reklamy. Ukázalo se, že se zhoršuje vztah zejména k elektronicky šířené reklamě. Téměř polovině dotázaným v poslední době vadí televizní a internetová video reklama více než v minulosti. Naopak zhruba 4 % respondentů mají odlišný názor. Také zde je kritičtější nejmladší věková skupina respondentů. Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 512 českých občanů ve věku 18 až 59 let.  Sběr dat proběhl 10.-14.7.2017.

Jak šel čas televizního světa jedniček a nul IV. - infokampaň

19. července 2017 01:29
Po ohlédnutí za prvními kroky české televizní digitalizace, provázené nedostatečnými legislativními pravidly a nni dostatečným zajištěním financování, včetně kampaně, došly přípravy do reálné fáze. Nový balík schválených zákonů a podzákonných opatření zajistil nejen právní a technické řešení, ale umožnil i bezproblémové a transparentní financování nezbytných souvisejících nákladů vč. kampaně. Digitální účet Nový zákon č. 304/2007 Sb. po 1. lednu 2008 mj. umožnil, aby Česká televize („ČT“) mohla po dobu do ukončení analogového vysílání vysílat reklamu v celkovém limitu 0,5 % z celkového vysílacího času. Získané prostředky se staly zdrojem tzv. digitálního účtu. Ten měl určeno mandatorní rozdělení financí do fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (každý měsíc 12 500 000 Kč) i pro zvláštní účet ČTÚ (měsíčně 1,25 mil.Kč). Zbytek z výnosů z reklam pole jejich skutečné výše byl pak určen na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v ČR, zejména na provoz a rozvoj multiplexu veřejné služby (vysílání, distribuce a zabezpečení provozu a technologie multiplexu veřejné služby, dočasná opatření pro zabezpečení pokrytí a na pokrývače ad. – např. v r. 2009 se jednalo o částku 211 mil. Kč). Část prostředků pak šla na digitalizaci archívu ČT (např. za rok 2009 ve výši 181 mil. Kč). Zbylá dílčí část byla určena na informační kampaň.  Česká televize Česká televize, kromě aktivní podpory celého procesu digitalizace i informační a komunikační kampaně, byla správcem digitálního účtu. Samotný rozpočet připravovala a předkládala NKS pro vládu, která návrh každoročně projednávala a schvalovala včetně vyúčtování čerpání. Problém byl ale vždy v tom, že šlo o roční rozpočet, jehož příjmová stránka byla určena zákonem (resp. jeho struktura rozdělení finančních prostředků s vymezením mandatorních výdajů) a zdroje limitovány odhadovaným naplánovaným objemem příjmů ČT z reklamních výnosů. Realita se ale vždy a postupně stále více od plánů lišila a to v podstatném snížení objemu disponibilních prostředků.  Tehdejší uspořádání navíc ani prodejce reklamního času příliš nenutilo k vyšším příjmům… Skutečný příjem tak vždy výrazně nižší než plánovaný a schválený rozpočet a náklady na infomační kampaň byly pak hrazeny vlastně ze zůstatku digitálního účtu po odečtení odešlých plateb na „povinné“ položky dle zákona. Provozně složité bylo na základě schváleného rozpočtu a podle struktury návrhu kampaně připravit na všechny dodávky služeb výběrová řízení s dostatečnou rezervou (komplet i na všechny i podlimitní zakázky). Vše se vždy podařilo realizovat a finančně pokrýt i při někdy složitých a limitujících lhůtách. Celkové náklady na infomační kampaň pak byly výrazně nižší než i ty nejoptimističtější odhady a daleko nižší než bylo navrženo v prvotních systémech řešení digitalizace ze zdrojů státního rozpočtu. Finální systém tak prakticky vůbec stát a jeho rozpočet nezatížil, kromě administrativních nákladů na základní tým a administrativu. Na druhé straně pak po dokončení televizní digitalizace obdržel stát nadstandardní příjmy z aukčního prodeje části uvolněného kmitočtového spektra a díky digitalizaci mezitím také dostatečně pokryl potřeby české kinematografie a potřeby telekomunikačního regulátora a na projekty spojené s digitalizací. Komplikace nastala v závěru přechodu při rychlém přijetí novely zákona (prakticky bez diskuze a projednání byl návrh načten na jednání příslušného sněmovního výboru a následně na plénu přijat), která zredukovala možnost ČT vysílat reklamu bez ohledu na důsledky plynoucí z jiných části novelizovaného zákona (červen 2011). Drobné korekce pro možnost dokončení procesu digitalizace a dofinancování závěrečných etap pak byla letní aktivita Senátu, který korigoval některá ustanovení novely ve prospěch dokončení digitalizace. Informační kampaň Prvky cílené informační kampaně
  • Informační webová stránka (www.digitalne.tv)
  • Informační linka (800 90 60 30)
  • Promo aktivity
  • Direct mailing v navazujících vlnách
  • Digi hlídky s interaktivním působením
  • Semináře s ukázkami pro starší spoluobčany
  • Komunikace se státní správou a samosprávou
  • Cílené informace svazu bytových družstev a společenství vlastníků bytových jednotek
  • Mediální kampaň
  • Kontaktní semináře – věnující se řešení přechodu
  • Mobilní marketing. Informační brožury atd.
Na základě souhrnné analýzy a průzkumů byla potvrzena úspěšnost komplexní informační a komunikační kampaně - Všeobecná informovanost obyvatelstva, tzn. obyvatelé ČR věděli, že dojde k vypnutí zemského analogového televizního vysílání z vysílačů velkého výkonu, se pohybovala kolem cca 96 %. Z šetření dále vyplynulo, že před termínem definitivního vypnutí přešlo na digitální televizní vysílání cca 92% občanů. Informační kampaň byla plně v kompetenci Národní koordinační skupiny pro digitální televizní vysílání v České republice (dále „NKS“). Závěrečný účet skončil pozitivním saldem. Na informovanosti obyvatelstva se podílely i další spolupracující subjekty, a to především provozovatelé vysílání Česká televize, Český rozhlas a řada komerčních stanic, zejména TV Prima. Provozovatelé televizního vysílání před ukončením zemského analogového televizního vysílání vkládali do svého vysílání buď speciální identifikátory anebo informovali občana prostřednictvím běžícího informačního textu. Sociální skupiny obyvatelstva a sociální a zdravotní ústavy Specifickou skupinou ve vztahu k celému procesu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání byli občané se zdravotním postižením, senioři a sociální a zdravotní ústavy. Těmto skupinám byla věnována v rámci přechodu na digitální televizní vysílání zvláštní pozornost. Proto i v rámci projektů informační kampaně byla jedna samostatná část věnována programu informovanosti a technické pomoci. NKS se podílela na návrhu vhodného řešení pro přechod na digitální televizní vysílání a v případě sociálních a zdravotních ústavů se podílela na spolufinancování navrhovaných řešení. V průběhu informační kampaně zaměřené na digitalizaci televizního vysílání ve vztahu ke specifické cílové skupině osob žijících v ústavech sociální péče a domovech důchodců bylo v letech 2009 – 2012 zorganizováno celkem 267 odborných seminářů v ústavech a současně bylo zajištěno 746 výjezdů techniků pro individuální asistenci v těchto zařízeních. V roce 2009 proběhlo 235 výjezdů, v roce 2010 213 výjezdů a v roce 2011 298 výjezdů techniků individuální asistence v rámci ústavů sociální péče a domovů důchodců. V roce 2012 se již žádné semináře ani výjezdy techniků neuskutečnily. Finanční prostředky vynaložené na tyto specifické skupiny dosáhly částky cca 43 mil. Kč. Z velké části byly také technické záležitosti kolem přechodu na digitální televizní vysílání v ústavech sociální péče a domovech pro seniory řešeny ze stran správcovských organizací. Pro obyvatele těchto zařízení byla pak stěžejní hlavně informovanost a nastínění pozitivního vnímání celého procesu digitalizace. Z hlediska projektu informační kampaně lze konstatovat její maximální úspěšnost i v části, která se zabývala občany žijícími v ústavech sociální péče a domovech důchodců a v dalších podobných zařízeních. Prvky informační kampaně pro sociální skupiny obyvatelstva a sociální a zdravotní ústavy: Informační webová stránka pro OZP (www.ozp-digitalne.cz), informační střediska pro OZP, technická asistence, Informační brožury, odborné semináře pro OZP ad. Výborně fungoval projekt podpory Spolupráce s Národní radou osob s tělesným a zdravotním postižením i zapojení lidí s hendikepem přímo do realizace samotné kampaně… http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096060107-klic/211562221700013/obsah/170971-vyhody-digitalniho-vysilani-pro-postizene/ Finanční prostředky vynaložené na informační kampaň (v tis. Kč Závěrečná zpráva NKS)
V tisících Kč   2008 2009 2010 2011 2012 CELKEM
  Informační kampaň     1 886   74 223   61 749   48 371   14 255   200 484
Inform. kampaň a služby spojené s digitalizací televizního vysílání   1 886   62 299   47 621   35 597   10 209   157 612
Podpora specifických skupin obyvatelstva     0   8 850   11 942   9 772   3 502   34 066
Podpora zdravotních zařízení, škol a ústavů sociální péče   0   3 074   2 186   3 002   544   8 806
P.S. Aktuálně se vede diskuze o přechodu na DVB-T2 a na legislativním řešení, jehož součástí je také informační kampaň. Ta je při významném poklesu počtu terestrických TV diváků připravena v mimořádně vysokém objemu 400 miliónů Kč a s přímým financováním ze státního rozpočtu (MPO)…

Projednávání novely zákonů o ČT a ČRo se přesouvá do Senátu

06. července 2017 14:00
Pod záštitou místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka proběhla v úterý 27. června 2017 debata o novele zákonů o České televizi a Českém rozhlase. Jednání o této novele se fakticky přesouvá z Poslanecké sněmovny do horní komory parlamentu. Důvodem setkání byla také reflexe nedávného projednávání bodu „Riziko politického zneužívání médií v ČR“ v Evropském parlamentu a zvolení poslance za ČSSD Vítězslava Jandáka do rady Českého rozhlasu, které podle Jiřího Šestáka prokázalo, že změna je nanejvýš potřebná. V tomtéž duchu hodnotili volbu Vítězslava Jandáka do rady ČRo také další účastníci diskuse. Podle poslance Jiřího Zlatušky je skandální, když se politici takto nechávají zvolit. Advokátka Hana Marvanová uvedený krok považuje za jasný důkaz zpolitizovanosti voleb do mediálních rad a zdůrazňuje potřebu spolehlivých pojistek v zákonech, aby u nás nenastal podobný vývoj jako v Polsku nebo Maďarsku. Jak dodala, protivníkem novely je ale paradoxně i Česká televize a Český rozhlas, ačkoli by obě tyto instituce měly mít na zvýšení vlastní nezávislosti zájem. Důvodem je odpor jejich vedení vůči kontrole hospodaření. Europoslankyně Michaela Šojdrová a poslanec Ivan Gabal se vyjádřili k jednání výboru LIBE Evropského parlamentu koncem května. Ten se zabýval stavem českých médií a jakkoliv bere situaci vážně, konstatoval, že v ČR nedochází k systémovému ohrožení demokracie. Podle Ivana Gabala je důležitá politická kultura v ČR. Obává se v tomto směru snah o udržení ČR mimo jádro Evropské unie. Nebezpečí vidí také v tom, že pravděpodobný vítěz parlamentních voleb nemá dostatečný mechanismus vnitřní kontroly. Přenesení debaty o novele zákonů o ČT a ČRo do Senátu proto vítá, neboť je potřebné, aby se o ní veřejnost dozvěděla. Debaty se účastnil také mediální expert Milan Šmíd, který upozornil, že politická reprezentace stojí před dvojí volbou. Pokud novelu přijme, vydá se na neprobádanou půdu, protože není jasné, jak bude v českých podmínkách fungovat model inspirovaný Bavorskem. Pokud ale novelu nepřijme, hrozí nebezpečí zneužití stávajícího paragrafu, podle kterého může Poslanecká sněmovna odvolat celou radu ČT nebo ČRo tak, že dvakrát neschválí její Výroční zprávu.

Digitalizace versus Ústava

03. července 2017 14:00
Proces televizní digitalizace byl v České republice po několika pokusech o nastavení pravidel nakonec realizován až na základě komplexního legislativního řešení z roku 2007 a dle dalších podmínek obsažených v souvisejících aktualizovaných předpisech. Samotná „diginovela“ byla po složitém a náročném projednávání schválena a vydána jako zákon s číslem 304/2007 Sb. 4. prosince 2007. Základní návrh legislativního řešení prošel důkladnou přípravou a diskuzí, aby pak byl projednán v komisích i na samotném plénu Legislativní rady vlády ČR (LRV). LRV návrh po několika hodinách jednání 18. července 2007 doporučila ke schválení vládou na nadcházejícím zasedání. Vláda předložila sněmovně původní návrh zákona 26. 7. 2007 (navrhovatelem normy bylo Ministerstvo vnitra - ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Ministerstvem průmyslu a obchodu). Vláda projednala materiál a přijala  usnesení č. 835 s tím, že návrh zákona bude doplněn podle připomínky ministra vnitra (čl. IV a čl. VI). Ze 14 přítomných členů vlády hlasovalo pro 14. Vláda předložila sněmovně návrh zákona 26. 7. 2007.  Návrh zákona byl rozeslán poslancům PSPS ČR jako tisk 262/0 dne 31. 7. 2007. První čtení proběhlo 15. 8. 2007 na 19. schůzi. Návrh zákona byl poté přikázán k projednání výborům (usnesení č. 388). Projednávání proběhlo 25. 9. 2007 na 21. schůzi. Lhůta pro projednání výbory byla zkrácena o 50 dní (usnesení č. 392). Druhé čtení - Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 25. 9. 2007 na 21. schůzi. Lhůta pro zahájení třetího čtení byla změněna na 48 hodin po doručení pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům. Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 262/2, který byl rozeslán 25. 9. 2007 v 18:25. Třetí čtení proběhlo 27. 9. 2007 na 21. schůzi. Návrh zákona byl schválen (hlasování č. 87, usnesení č. 414). Poslanecká sněmovna postoupila dne 9. 10. 2007 návrh zákona Senátu jako tisk 117/0. Návrh projednán dne 1. 11. 2007 na 9. schůzi Senátu. Senát návrh schválil (usnesení č. 234). Prezident - Zákon doručen prezidentovi k podepsání 8. 11. 2007. Prezident zákon podepsal 22. 11. 2007. Ústavní soud Celá doba příprav i projednávání byla provázena vášnivými diskuzemi a silnými tlaky, zpravidla velmi antagonistickými. I přes obecnou vůli po shodě a hledání kompromisů bylo legislativně-právní řešení velmi komplikované, a to nejen vzhledem ke komplikacím, nastřádaných časem za předchozí roky včetně arbitráží ale i  dalšími soudními a právními spory. Do hry nakonec na základě stížností vstoupil i Ústavní soud (ÚS)…. ÚS zmíněný zákon projednával již od roku 2009 až do konečného rozhodnutí v roce 2012.  Nejvyšší správní soud považuje ty části zákona, do kterých politici prosadili udělování takzvaných kompenzačních licencí na digitální vysílání, za protiústavní a poslal je proto s návrhem na zrušení ústavním soudcům. Politici před dvěma roky po soudních sporech o rozdělení licencí na digitální vysílání schválili změnu zákona, podle které měly televize možnost získat takzvané kompenzační licence. Jde o dočasné povolení na digitální vysílání platné do ukončení analogového vysílání. Nova tak na základě rozhodnutí vlády a parlamentu získala výměnou za kmitočty potřebné pro rozšíření digitálního vysílání kompenzační licenci pro vysílání v DVB-T, díky které je od prosince 2008 Nova Cinema dostupná i divákům zemského vysílání. Prima na základě kompenzační licence začala vysílání kanálu Prima Cool. Kompenzační licence získaly i televize TV Barrandov a Z1. Podle Nejvyššího správního soudu by ale pravidla udělování kompenzačních licencí neměli určovat politici, paragrafy zákona jsou tak protiústavní. A soud chce, aby sporné paragrafy zrušil Ústavní soud. Ne politici, ale soudy „Tato ustanovení podle názoru soudu zasáhla do oblasti, v níž mají pravidla vytvářet soudy, případně správní orgány, nikoli však zákonodárce. Tato ustanovení navíc znemožnila zájemcům o vysílání domáhat se svých práv u soudu," uvedl mluvčí soudu František Emmert. Národní koordinátor pro digitalizaci Zdeněk Duspiva je přesvědčený, že pravidla pro udělování kompenzačních licencí jsou v pořádku. "Prošly důkladným posouzením legislativní rady vlády a pak i parlamentem," řekl Duspiva. Podle něj už není možné celý proces vrátit na začátek ani v případě, že sporné paragrafy ústavní soudci zruší. Pokud ale Ústavní soud sporné paragrafy posoudí jako protiústavní, mohou se znovu otevřít soudní spory o udělení digitálních licencí...“ Konec dobrý, všechno dobré… Projednávání probíhalo dlouho a nakonec přišlo v době, kdy už byl vlastně celý proces úspěšně dokončen a to bez dalších protestů a sporů… 7. 11. 2012 - ÚS zamítl návrh na zrušení části normy o kompenzačních licencích ČTK,  Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části novely mediálních zákonů z roku 2007. Norma umožnila udělovat kompenzační licence pro digitální vysílání. Návrh na zrušení několika bodů v zákoně podal Nejvyšší správní soud (NSS), podle kterého zákonodárci nerespektovali pravomoci justice a poškodili práva neúspěšných uchazečů o licence. Ústavní soud připustil, že novela představovala "nestandardní změnu pravidel v průběhu hry". "Na druhou stranu nelze přehlédnout, co všechno bylo v sázce," zdůraznil v nálezu soudce zpravodaj Vojen Güttler. Zákonodárci se podle Güttlera snažili vyřešit složitou situaci. Česko potřebovalo urychleně provést digitalizaci, aby nenastala "televizní tma". Bylo to důležité i kvůli celoevropským dohodám. "Existoval v celku silný veřejný zájem na zahájení digitálního televizního vysílání," uvedl Güttler. Veřejný zájem podle ÚS v daném okamžiku převážil nad zájmy neúspěšných žadatelů o licence. Kořeny sporu sahají k počátkům digitálního zemského televizního vysílání v Česku. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 2006 udělila licence šesti plnoformátovým televizím. Neúspěšní žadatelé však vyvolali soudní spor. Městský soud v Praze pak rozhodnutí rady zrušil a nařídil jí, aby rozdělení licencí projednala znovu. Zákonodárci ale na nové rozhodnutí nečekali a justici svým způsobem obešli. Sporná novela mediálních zákonů umožnila radě udělit takzvané kompenzační licence těm provozovatelům televizního vysílání, jejichž původní licence zpochybnily žaloby. V důvodové zprávě k zákonu se výslovně hovořilo o "mimořádném veřejném zájmu na odblokování situace na mediálním trhu". Na základě kompenzačních licencí pak začala vysílat TV Barrandov a zpravodajsko-publicistická stanice Z1. Provozovatel Barrandova loni získal regulérní licenci, Z1 zanikla. Platnost kompenzačních licencí vypršela spolu s dokončením digitalizace. Sporná novela mediálního zákona navíc nepřiznala neúspěšným účastníkům původního sporu o licence právo napadnout žalobami rozhodnutí o kompenzačních licencích. Společnost Minority, která patřila k neúspěšným žadatelům, přesto žalobu podala. Po jejím odmítnutí se obrátila na Nejvyšší správní soud, který následně adresoval ústavním soudcům návrh na zrušení několika ustanovení zákona. Ústavní soud se návrhem zabýval od roku 2009. Podle návrhu NSS zákonodárci nepřípustným způsobem zasáhli do pravomoci soudní moci, a to pouze v zájmu řešení konkrétní situace na trhu digitálního vysílání. Zasáhli prý také do práv žadatelů, kteří v předchozím řádném licenčním řízení neuspěli. NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky - Plénum Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler (soudce zpravodaj), Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Pavel Rychetský a Miloslav Výborný rozhodlo o návrhu  navrhovatele Nejvyššího správního soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy na zrušení ustanovení čl. IV bodu 3, bodu 5 a věty druhé a poslední bodu 6 zákona č. 304/2007  Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, za účasti  Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, takto: Návrh se zamítá.  Prověřovaná ustanovení Zákona:   Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání udělená podle dosavadní právní úpravy a licence k celoplošnému zemskému analogovému a digitálnímu televiznímu vysílání v části opravňující k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, na základě které je šířen program ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za licenci k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání podle tohoto zákona; program zůstává ve stejné síti elektronických komunikací, pokud se držitel licence nedohodne s podnikateli zajišťujícími síť elektronických komunikací jinak. 2. Vysílání programu na základě licence k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání udělené přede dnem dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání podle § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze zahájit dříve než dnem následujícím po dni dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání; vysílání však musí být zahájeno do 360 dnů ode dne dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání. 3. Licenční řízení k provozování zemského digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů zahájená a pravomocně nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") zastaví. 4. Rada udělí na žádost kompenzační licenci k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání držiteli licence k celoplošnému zemskému analogovému a digitálnímu televiznímu vysílání, na základě které je šířen program ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, který a) do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se stanoví Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, doručí Radě písemné prohlášení, že vrátí soubor technických parametrů vysílání stanovený v licenci v souladu s Technickým plánem přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, a písemný závazek ukončit zemské analogové televizní vysílání do 10. října 2010, případně do pozdějšího termínu stanoveného v Technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání a b) splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. 5. Kompenzační licenci udělí Rada na žádost rovněž osobě, a) které byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání rozhodnutím Rady, proti němuž byla podána žaloba, a b) která splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. 6. Žádost o udělení kompenzační licence kromě obecných náležitostí podání obsahuje náležitosti žádosti o licenci podle § 14 odst. 1 až 4 zákona č. 231/2001 Sb.; podklady, které má Rada k dispozici, se nepředkládají. Účastníkem řízení o udělení kompenzační licence je pouze žadatel. Rada udělí kompenzační licenci do 60 dnů ode dne podání žádosti. Rozhodnutí Rady obsahuje náležitosti podle § 18 odst. 3 a 4 zákona č. 231/2001 Sb. O šíření programu v síti elektronických komunikací je účastník řízení o udělení kompenzační licence podle bodu 4 oprávněn jednat s podnikatelem zajišťujícím síť elektronických komunikací i přede dnem vydání rozhodnutí o udělení kompenzační licence. V případě kompenzační licence podle bodu 4 stanoví Rada licenční podmínky podle žádosti. Rozhodnutí Rady o udělení kompenzační licence podle bodu 5 obsahuje licenční podmínky pro vysílání shodné s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání, proti němuž byla podána žaloba; program se umístí ve stejné síti elektronických komunikací, pokud se držitel kompenzační licence nedohodne s podnikateli zajišťujícími síť elektronických komunikací jinak. 7. Držitel kompenzační licence je povinen zahájit vysílání do 360 dnů ode dne udělení kompenzační licence. 8. Kompenzační licence zaniká a) dnem dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, b) uplynutím lhůty 360 dnů ode dne jejího udělení, nezahájí-li její držitel v této lhůtě vysílání, nebo c) z důvodů uvedených v § 24 zákona č. 231/2001 Sb. Neukončí-li držitel kompenzační licence podle bodu 4 zemské analogové televizní vysílání nejpozději 10. října 2010, kompenzační licence uplynutím této lhůty zaniká. Tato kompenzační licence nezaniká, stanoví-li vláda v nařízení, kterým se vydává Technický plán přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání pozdější den dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání a nemožnost ukončit zemské analogové televizní vysílání nejpozději 10. října 2010 byla vyvolána okolnostmi nezpůsobenými držitelem této kompenzační licence. Kompenzační licence podle bodu 5 zaniká rovněž dnem, kdy její držitel zahájil zemské digitální televizní vysílání na základě licence uvedené v bodu 5 písm. a); nezahájí-li její držitel zemské digitální televizní vysílání na základě licence uvedené v bodu 5 písm. a) do 360 dnů ode dne, kdy zanikl odkladný účinek podané žaloby, zaniká jeho kompenzační licence uplynutím této lhůty. 9. Podnikatel sítě elektronických komunikací zajišťující šíření zemského digitálního televizního vysílání určeného pro příjem na koncovém mobilním telekomunikačním zařízení (mobilní telefonní přístroj) a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto vysílání všech celoplošných zemských digitálních programů nechráněných systémem podmíněného přístupu, které provozovatel celoplošného vysílání šíří na základě licence k celoplošnému zemskému digitálnímu televiznímu vysílání nebo na základě kompenzační licence. Provozovatel celoplošného vysílání je povinen poskytnout uvedené programy podnikateli sítě elektronických komunikací zajišťujícímu šíření zemského digitálního televizního vysílání určeného pro příjem na koncovém mobilním telekomunikačním zařízení (mobilní telefonní přístroj) a provozovateli převzatého vysílání bezplatně a podnikatel sítě elektronických komunikací zajišťující šíření zemského digitálního televizního vysílání určeného pro příjem na koncovém mobilním telekomunikačním zařízení (mobilní telefonní přístroj) a provozovatel převzatého vysílání jsou povinni uvedené programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umístit. Povinnosti podnikatele sítě elektronických komunikací zajišťujícího šíření zemského digitálního televizního vysílání určeného pro příjem na koncovém mobilním telekomunikačním zařízení (mobilní telefonní přístroj) a provozovatele převzatého vysílání v kabelovém systému a provozovatele celoplošného vysílání stanovené v tomto bodu zanikají dnem dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, nastane-li tento den dříve než 31. prosince 2011, jinak dnem 31. prosince 2011. Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení čl. II bodu 10 zákona č. 235/2006 Sb. zůstávají nedotčeny. 10. Držiteli licence k celoplošnému zemskému analogovému a digitálnímu televiznímu vysílání, na základě které je šířen program ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, Rada na žádost dobu platnosti této licence v části opravňující k zemskému digitálnímu televiznímu vysílání prodlouží o dobu 8 let, je-li tento držitel zároveň držitelem kompenzační licence podle bodu 4. Žádost lze podat do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí Rady o udělení kompenzační licence nabude právní moci. Účastníkem řízení o prodloužení licence je pouze žadatel. Rozhodnutí o prodloužení doby platnosti licence Rada vydá do 60 dnů ode dne podání žádosti. Právní účinky rozhodnutí Rady o prodloužení doby platnosti licence zanikají dnem zániku kompenzační licence s výjimkou důvodu zániku uvedeného v bodu 8 písm. a) a c).