logo Facebook
i slova jsou činy
ČM News

STEM/MARK: Mediální gramotnost je v česku nízká

11. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
O mediální gramotnosti se roky mluví. Často slyšíme nářky, jak píárové agentury prostřednictvím médií dokáží ovlivňovat obyčejné lidí, jak dokáží směřovat jejich chování nejen v byznysu, ale třeba i při volbách. Mnoho komentátorů se snaží pochopit a pospat chování politiků (v preferencích úspěšných), kteří dominují na domácí scéně, při komunikaci se svými voliči prostřednictvím médií (prezidenta a premiéra především). Doslova otázkou života či smrti je problém takové komunikace pro letá zavedené strany. Bohužel, jsou to právě ony zavedené strany, které léta téma mediálního vzdělávání přehlížely a podceňovaly. Podle unikátního plošného průzkumu agentury STEM/MARK (ne němž spolupracovala s Českou televizí) pouze čtvrtina dospělé populace dosahuje v mediální gramotnosti uspokojivé úrovně. Průzkum mapoval také v jakých oblastech gramotnost nejčastěji chybí a které skupiny jsou nejvíce ohrožené. Celý článek

Co přinese tento týden?

10. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
V druhém prosincové týdnu očekáváme několik zásadních akcí a informací. Už dnes bychom se mohli dozvědět, koho přihlásily poslanecké kluby do další volby nového člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta předchozí byla neúspěšná poté, co klub ANO nejprve nominoval mediálního matadora Petra Štěpánka, avšak po tlaku veřejnosti klub začal s podporou váhat a Petr Štěpánek nakonec svou nominaci stáhl. Termín pro podávání přihlášek se tentokrát posouval, protože největší frakce hledala shodu na jedno jménu. Koho do volby ANO nakonec vyšle se údajně poslanci dohodli před víkendem. Spekuluje se například o Vadimu Petrovovi… Celý článek

Jak jsme na tom s mediální gramotností?

09. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
V rámci série odborných seminářů, které jsou zaměřeny na téma „Budoucnost mediální výchovy v České republice“ zorganizoval senátní školský výbor v září veřejné slyšení Aktéři vzdělávací politiky a mediální výchova. Chvályhodná akce však zatím nemá hmatatelné pokračování. Jedním ze závěrů byl záměr vytvoření mezirezortní koordinované mezirezortní platformy. Jejím jediným úkolem by mělo být vypracování dlouhodobé strategie rozvoje mediální gramotnosti.  Shodla se na tom většina náměstků ministerstev, kteří se slyšení zúčastnili. Závěr chtěli přenést i na jednání vlády. Konkrétně jde o Václava Pícla (náměstka ministra školství), Jiřího Vzienteka (náměstka ministra kultury – rezort má na starosti mediální legislativu), Benedikta Vangeliho (vedoucího Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra) a zástupkyně RRTV. Státní orgány se od té doby nikam viditelně neposunuly. Projednávání rozpočtu na rok 2019 a každodenní strasti státní správy dobrý záměr přemazaly. Stojí za to si připomenout, co na slyšení zaznělo. Milada Richterová (bývalá místopředsedkyně RRTV): "Už v roce 2015 jsme volali po vytvoření meziresortní platformy, která by koordinovala aktivity ke zvýšení mediální gramotnosti. Je zjevné, že dětskou populaci a mládež je nutné oslovovat úplně jinými prostředky a kanály než například, nás seniory. Také předmět vzdělávání musí být odlišný a přizpůsobený specifickým potřebám cílových skupin...v současnosti probíhá novelizace směrnice o audiovizuálních mediálních službách. RRTV se domnívá, že následný proces implementace do české legislativy by mohl být právě tím ideálním impulsem k nastartování jednotné politiky státu v oblasti mediálně-vzdělávacích aktivit." Benedikt Vangeli (vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra):  "Proč vlastně nebo jaký má vztah mediální gramotnost a bezpečnost. Bohužel se ukázalo v předchozích několika letech, a nám se to nějakým způsobem z hlediska analytických materiálů zformovalo v auditu národní bezpečnosti, mediální gramotnost, a když to převedu do těch bezpečnostních termínů, tím pádem odolnost veřejnosti proti informačním operacím všeho druhu je klíčová pro to, aby demokracie mohla čelit bezpečnostním výzvám 21. století. Je to v podstatě proto, aspoň jak já se na to dívám, že demokracie předpokládá, že každý občan je schopen dělat informované rozhodnutí... Když se koukneme na to, co jsou základní bezpečnostní zájmy ČR, jsou definované v bezpečnostní strategii ČR, tak zjistíte, že jsou to vlastně základní ústavní hodnoty ČR, takové ty klasické věci, co víme, suverenita, politická nezávislost, ochrana základních lidských práv, dokonce tam je ještě stále, jakožto životní bezpečnostní zájem ČR." Jiří Vzientek (náměstek ministra kultury): " Média nás předběhla, vznikla tady spousta nových médií, ať už jsou to sociální sítě a další věci, které bombardují především mladou generaci spoustou informací, které ne vždy jsou relevantní, ne vždy jsou pravdivé. I způsob zobrazování, na kterém jsou sociální sítě postaveny, je, že vás utvrzuje v nějakém názoru, který vy máte, a zobrazuje vám jen takové věci, které chcete slyšet. A tím vás přesvědčuje o té správnosti vašeho názoru. V tom je velké nebezpečí, které si převážně mladší generace neuvědomuje. To je právě, si myslím, úkol převážně pro MŠMT a školy, které by měly právě naučit mladé lidi to, aby rozlišili mezi informací, aby k informacím přistupovali kriticky, aby ne všechno, co je napsáno na sociálních sítích, brali za bernou minci a brali jako fakt... U seniorů je to spíše skutečně ne už o sociálních sítích, ale zase tam může být zpětná vazba od mladší generace, tzn. že ti vnuci, vnučky vysvětlují svým seniorům pohled na svět už tím prizmatem, který mají zkreslený ze sociálních sítí. Starší generace přeci jen ještě více sleduje televizi, klasická média, ať už noviny nebo rozhlas, ale už v tuto chvíli se nechá ovlivnit mladší generací a říká si: „Možná že nám v té televizi neříkají úplně pravdu, možná je to všechno jinak.“ A myslím si, že to je zase další ne už možná pro MŠMT, ale pro další nějaké ať už ministerstvo práce a sociálních věcí, vytvořit nějaké programy nebo kurzy, semináře právě i pro seniory. Nejoptimističtější byla střední generace... Co se týká ministerstva kultury, tak náš příspěvek k mediální gramotnosti je v tuto chvíli velmi omezený. Můžu říci, tady jsem dočetl z těch materiálů minulých, že se tu mluvilo o dotačním programu, který ministerstvo kultury má. Ano, máme dotační program, máme na něm alokován 1 mil. Kč na rok na celou republiku a podpořili jsme, tuším, 10 projektů v minulém roce. Takže program máme, ale jestli je to dostatečné, to vidíte z té alokace i z množství podpořených projektů sami." Jan Jirák (profesor Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, který veřejné slyšení moderoval): „Mediální gramotnost je klíčová pro život ve 21. století, potřebná pro život ve společnosti, ve které se média a digitální technologie stávají přirozenou součástí našeho každodenního života. Od chvíle, kdy se ráno probudíme, až do chvíle, kdy usínáme, a to během celého dne, při práci, studiu, občanských povinnostech, ve volném čase a v osobních vztazích.“ Mnoho zajímavého a inspirativního. Pokud se však o mediální (podobně jako třeba finanční) gramotnosti bude pouze mluvit, tak se budeme ze zpráv BIS a podobných institucí rok co rok dozvídat o hrozbách, kterým postupně podléháme. A nic na tom nezmění ani uklidňování Miloše Zemana, že zprávu psali čučkaři... Celý článek

MOJE ZPRÁVY své diváky mají

08. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
Zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání MOJE ZPRÁVY nepokládá za zpravodajský pořad a upozornila proto TV Barrandov na neplnění podmínek licence, Jaromír Soukup si mne ruce, že jeho televize má denní formát, který má pravidelné diváky. Zdá se, že jeho humor část televizních diváků zajímá. Jak bude RRTV postupovat dál zatím nevíme, ale rozhodně to nebude mít jednoduché. Jak pokračuje Jaromír Soukup? V nezprávách MOJE ZPRÁVY ironizoval: "Teda jako oficiálně mi chtějí zakázat ty zprávy proto, že zprávy jsou podle nich jaksi málo zprávovité... Tak já to zkusím vylepšit, jo. Poslouchejte. Průměrný plat člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je necelých 76 tisíc korun měsíčně… Doufám, že alespoň tuhletu zprávu uzná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání za zprávu… Děkujeme, rado, a my jedeme dál." Celý článek

Petr Dvořák byl potřetí zvolen do nejvyššího vedení EBU

07. prosince 2018 13:56 / Jan Mrzena
Generální ředitel České televize Petr Dvořák byl dnes, na valné hromadě, zvolen do nejvyššího vedení Evropské vysílatelské unie (EBU). Ve Výkonném výboru bude působit až do roku 2020. „Česká televize se nyní stane součástí týmu nově zvoleného prezidenta EBU Tonyho Halla, generálního ředitele BBC, což nám umožní ještě intenzivnější součinnosti s nejvýznamnějšími médii veřejné služby v Evropě,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák, který ve vedení EBU působí od roku 2014, kdy se stal po šestnácti letech prvním zástupcem ČT, jenž ve vedení EBU zasedl, a dodává: „Média veřejné služby nyní stojí před množstvím výzev, které je možné z velké části řešit pouze na celoevropské úrovni. Proto jsem rád, že se budu moci i nadále podílet na jejich řešení a zároveň prosazovat zájmy našeho regionu.“  Valné shromáždění Evropské vysílatelské unie, v němž je zastoupeno všech šestapadesát členských zemí, po dvou letech volilo nové členy svého nejvyššího řídicího orgánu. Pozici v jedenáctičlenném výkonném výboru, jehož stěžejním úkolem je posilovat a hájit roli veřejnoprávních médií v Evropě, potřetí získal i generální ředitel České televize Petr Dvořák. Kromě České televize byli do výkonné Rady EBU zvoleni zástupci veřejnoprávních televizí z Itálie, Německa, Švédska, Turecka, Švýcarska, Vatikánu, Ruska a Portugalska. Evropská vysílatelská unie je dnes nejvýznamnějším sdružením médií veřejné služby na světě. V tuto chvíli sdružuje 73 aktivních členů z 56 zemí. Přidruženy jsou k ní další desítky zemí z celého světa. Celý článek

Karel Zýka byl zvolen do vrcholného orgánu EBU

07. prosince 2018 11:07 / Jan Mrzena
Český rozhlas získal zastoupení ve vrcholném orgánu Evropské vysílací unie (EBU). Ředitel Techniky a správy Karel Zýka byl zvolen do představenstva nově založené společnosti s názvem Eurovision Services S. A. Ta bude zaštiťovat komerční aktivity EBU.  Zatímco veřejnoprávní média musí oddělovat to, co jim ukládá zákon od vlastních komerčních aktivit (zpravidla dost omezených) už dlouho, jejich unie se složitým projektovým procesem k této elementární nutnosti dobírá až nyní. Je dobře, že k iniciátorům této změny patřil i Český rozhlas. Celý článek

RRTV: O2 TV porušila zákon, problémy s reklamou na doplňky stravy trvají

07. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila tento týden tři pokuty. Celkem 750 tisíc Kč zaplatí maďarská společnost Emporia Style Kft. za zadání reklamy na přípravek MultiLady, aniž by v ní byl zřetelný text "doplněk stravy", či sdělení takové informace ve zvukové složce. Reklama byla odvysílána na TV Barrandov a sdělovala zavádějící informace, že přípravek řeší existující zdravotní problémy pacientů s osteoporózou nebo při ucpávání cév. Za zadání reklamy na Šlágr TV dostala pokutu 20 tis. Kč společnost JANKAR PROFI za analogické porušení zákona. Společnost S&P Broadcasting zaplatí pořádkovou pokutu 5 tis. Kč, neboť bezdůvodně odepřela podat radě vysvětlení k nesrovnalostem vyplývajícím z výkazu o plnění podpory evropských děl ve vysílání. Celý článek

Termín nominace pro volbu nového člena RRTV posunuta na pátek

06. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
Včera měla schůzi volební komise. Poslanci chtěli mimo jiné projednat nominace kandidátů pro volbu nového člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Došlo však k posunutí lhůty k podávání nominací na pátek 7. prosince. Příprava volby běží dál a případná volba může proběhnout v týdnu před Vánocemi. Kandidáty nominují do této volby přímo poslanecké kluby. Celý článek

Jaromír Šofr: Návrat k původní podobě filmu prostřednictvím digitalizace umožňuje pouze sofistikovaná metoda

05. prosince 2018 17:37 / Jan Mrzena
Na naše filmy jsme právem pyšní. Hlavně na ty, které měly úspěch v době svého vzniku a které hltáme i dnes. Řada z nich se dočkala mnoha ocenění v zahraničí, protože se ve své době bezpečně zařadily mezi ty nejlepší, které se v Evropě natočily. Miloš Forman, Jan Němec, Otakar Vávra, Evald Schorm, František Vláčil Jiří Krejčík, Věra Chytilová, Jiří Menzel a další osobnosti české filmové školy směle proháněly ve své době úspěšné kolegy tradičních kinematografických velmocí z Itálie, Francie, ale i z Hollywoodu. Klíčovým partnerem při natáčení a postprodukci je pro každého režiséra kameraman. Ne nadarmo se v souvislosti s vynikajícími českými filmy mluví o české kameramanské škole. Pro Jiřího Menzela se takovým tvůrčím partnerem stal Jaromír Šofr. Natočili spolu oskarové Ostře sledované vlaky (1966), Rozmarné léto (1967) a k vlastním třicátinám nadělili Skřivánky na niti (1969). „Skřivánci byli natáčeni už ve stísněné atmosféře tohoto státu. Důsledek přítomnosti cizích armád bylo možno pozorovat v pozvolném vyměňování osobností na vedoucích funkcích ve filmovém průmyslu. Ta výměna byla tak dokonalá, že tam nakonec šli lidi, kteří sloužili Kremlu,“ vzpomínal v novém rozhovoru Českých médií profesor Jaromír Šofr. „Když se točili Skřivánci, tak bylo chladné jaro roku 1969. My jsme ještě měli podporu všech vedoucích míst včetně ředitele Filmového studia Barrandov Harnacha. Film byl natáčen s podporou zahraničního producenta. Jemu jsme pak film předvedli v Mnichově. Projevil až otcovskou péči o nás – což chlapci, ten film je dobrý, to jo. Ale co vy dva, co s Vámi bude? Vy se chcete vrátit do Prahy? My jsme samozřejmě byli naivní kluci, necítili jsme nutnost emigrovat. Věděli jsme, že Čechy nejsou Rusko čili žádná Sibiř, žádný kriminál…Pro Menzela přišel distanc …přežil to jako dítě štěstěny. Jezdil ven, režíroval skvělá divadelní představení, vracel se do Čech. Já jsem to taky přežil. Na Barrandově jsem toho moc neudělal, ale dělal jsem v jiných studiích, v televizi…no uživil jsem se tak nějak.“ Celý článek

Rada si vyžádala návrh rozpočtu ČTK v předstihu i s důvodovou zprávou

04. prosince 2018 05:00 / Jan Mrzena
Na listopadové schůzi se členové Rady České tiskové kanceláře dohodli na potřebě změnit svůj způsob jednání. Proto chtějí už v prosinci novelizovat svůj Jednací řád. Tlak na změnu se projevil i v procesu schvalování rozpočtu ČTK (i vlastního rozpočtu rady). Radní proto uložili generálnímu řediteli Jiřímu Majstrovi, aby detailně rozpracoval jednotlivé položky rozpočtu na rok 2019 a společně s důvodovou zprávou materiál předložil radě minimálně 2 týdny před jejím prosincovým zasedáním. Celý článek