logo Facebook
i slova jsou činy
ČM News

Do Rady ČT se hlásí šest kandidátů, do Rady ČRo tři

25. května 2018 05:00 / Jan Mrzena
Do 16. března mohly organizace a sdružení nominovat kandidáty pro volbu člena Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. O členství v Radě ČT usilují Antonín Dekoj, Ivo Ferkl, Marek Hladký, Vladimír Karmazín, Dana Makrlíková a Irena Ondrová. Volba to bude zajímavá – hned pět kandidátů hýbalo dějinami veřejnoprávní televize dost výrazně. Televizní rada má patnáct členů. V červnu končí mandát služebně nejstaršímu členu Janu Brandejsovi, který je v radě od roku 2005. Celý článek

Sněmovna zvolila Vlastimila Venclíka do Rady ČT a Petra Arenbergera do Rady ČRo

24. května 2018 05:00 / Jan Mrzena
Poslanecká sněmovna zvolila do Rady České televize dramatika a režiséra Vlastimila Venclíka (dostal 97 hlasů). Při veřejném slyšení v březnu poslancům řekl, "Před patnácti lety mi Česká televize přestala dávat práci a zdůvodnila to tím, že jsem akcionář Novy. Mezitím se generálním ředitelem stal pan Dvořák. Tomu jsem ten podíl prodával. A já nemohl režírovat." Česká televize podle Venclíka málo vysílá o komunistických zločinech a když už je vysílá, tak v okrajových časech. "V televizi se buď vaří, léčí nebo vyšetřuje. Na všech kanálech máte nějakou přiblblou detektivku, to je katastrofa České televize," zdůraznil Venclík. „Veřejnoprávní status televize je potřeba zachovat a posílit. Poplatky bych klidně zrušil, stát televizi může platit, ale musí zůstat nezávislá. Musí sloužit pravdě a společenskému pokroku. Musí plnit i funkci zábavnou, ale zábava nesmí být připitomělá. A osvětu potřebujeme jako prase drbání." Celý článek

Sněmovna dnes volí členy mediálních rad

23. května 2018 05:00 / Jan Mrzena
Začala schůze Poslanecké sněmovny. Měla by schvalovat výroční zprávy veřejnoprávních médií za rok 2016, které si k novému projednání vyžádal na začátku roku volební výbor. Sněmovna má na programu také volbu člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize a dvou členů Rady Českého rozhlasu. Volba má proběhnout už dnes v poledne. Celý článek

Ilja Šmíd: Politik je veřejná osoba a musí v mediálním světě počítat i s ataky

22. května 2018 05:00 / Jan Mrzena
Evropský parlament zcela vážně diskutuje o nutnosti přijmout opatření na ochranu novinářů.  V nelegislativním usnesení požaduje, aby taková opatření byla přijata na úrovni Evropské unie i členských států. Současně Evropská komise předložila směrnici na ochranu whistleblowerů. Česká média se proto zeptala ministra kultury v demisi Ilji Šmída, jak toto dění reflektuje. Jaká opatření lze přijmout ke zvýšení ochrany novinářů v České republice? Úvodem je třeba objasnit, že role Ministerstva kultury nespočívá v hodnocení médií ani v nastavování standardů pro práci novinářů. Ministerstvo kultury pochopitelně sleduje dění v oblasti médií, připravuje a vyhodnocuje právní stránku věci, upravující základní podmínky pro jejich svobodné fungování a v určitých případech i právní mantinely a záruky pro šířený obsah. Postavení novinářů vychází z ústavně zaručeného práva na svobodu projevu a práva na šíření informací, což jsou obecně uznávané atributy právního státu. Jakékoli regulatorní zásahy je třeba pečlivě zvažovat s ohledem na tyto zájmy. Domnívám se, že pro zvýšení ochrany novinářů ve státě, kde fungují principy právního státu, nejlépe pomůže právě udržení jejich nezávislého postavení pro svobodné šíření informací. Pochopitelně jsou zde další související prvky, jaké zmiňuje usnesení EP k situaci na Slovensku, tedy posilování profesních kompetencí. Nelze si však myslet, že lze k investigativní novinářské práci dospět pouze odborným vzděláváním. Investigativní žurnalistika souvisí s celkovou úrovní společnosti a mírou společenské odpovědnosti samotných médií i jejich vlastní samoregulací. Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Pokud jde o úvahy týkající se změny právní úpravy ve vztahu ochraně novinářů, jakou mají policisté či úřední osoby, dostáváme se do obecné roviny trestní ochrany. Ministerstvo kultury by případné modifikace v tomto smyslu pečlivě zvažovalo, zejména pak v rovině věcné a osobní působnosti takovéto ochrany; nicméně jedná se doménu Ministerstva spravedlnosti, které má ve své kompetenci předpisy upravující jak soukromoprávní, tak trestní ochranu osobnosti. Nemohu mluvit za Ministerstvo spravedlnosti, ale specifická ochrana úředních osob spočívá v tom, že tyto osoby jednají jménem státu, což není případ novinářů. Ponechávám teď stranou otázku důležitosti nezávislého postavení novinářů, jak jsem o něm již hovořil. Jaká opatření lze v České republice přijmout k ochraně novinářů, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnému stíhání s cílem cenzurovat jejich práci? Nastavení podmínek pro zahájení trestního stíhání je stejná otázka, kterou musí především hodnotit gestor těchto předpisů. Domnívám se však, že kvalitně fungující soudní systém a důsledná aplikace základních práv a svobod tyto praktiky velmi účinně eliminují. Obecně je svoboda novinářské práce a reakce na ni odrazem stavu společnosti a hodnot, které vyznává. Zásadní spojitost spatřuji zejména v oblasti mediální, ale i občanské gramotnosti, kde je nutno urychleně reagovat na změnu společenských témat a posilovat tuto vybavenost obyvatel všemi možnými způsoby a prostředky. Jaký je Váš osobní pohled na urážlivé poznámky některých politiků na adresu novinářů? Mám za to, že politik by neměl komentovat práci novinářů vůbec. Politik je veřejná osoba a musí v mediálním světě počítat i s ataky. Maximálně připouštím vtipné glosy, pronesené s nadhledem a noblesou. Celý článek

Kateřina Konečná: Urážlivé poznámky politiků na adresu novinářů považuji za hloupé

21. května 2018 05:00 / Jan Mrzena
Česká média se v souvislosti s diskusí v Evropském parlamentu o nutnosti přijmout opatření k ochraně novinářů obrátila na naše europoslance.  Tentokrát přinášíme odpovědi Kateřiny Konečné (KSČM): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Osobně se domnívám, že nejvyšší míra ochrany investigativních novinářů a oznamovatelů je klíčovým zájmem společnosti jako celku a jsem ráda, že se EU tomuto tématu dosti věnuje. Evropský parlament minulý měsíc v rezoluci vybídl Komisi a členské státy, aby předložily legislativní i nelegislativní návrhy na ochranu novinářů v EU, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnímu stíhání s cílem cenzurovat jejich práci nebo je zastrašit. Komise v této souvislosti např. stanovuje politický rámec k posílení ochrany oznamovatelů na úrovni EU a navrhuje „směrnici o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie", jež stanoví zásady, jimiž se mají státy řídit při zavádění nebo revizi pravidel týkajících se oznamovatelů, kteří oznámí nebo zveřejní informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu. Tyto zásady zahrnují nezbytné prvky pro účinná a vyvážená pravidla, která chrání skutečné oznamovatele, přičemž osobám poškozeným nepřesnými či zlovolnými oznámeními poskytují záruky a nápravná opatření. Celý článek

Petr Ježek: Míra svobody a bezpečnosti novináře, je odrazem stavu země, v níž působí

20. května 2018 05:00 / Jan Mrzena
Česká média se v souvislosti s diskusí v Evropském parlamentu o nutnosti přijmout opatření k ochraně novinářů obrátila na naše europoslance. Aktuálně odpovídá Petr Ježek (ANO 2011): Jaká opatření lze na úrovni EU a jednotlivých členských států přijmout k ochraně novinářů? Lze uvažovat o právní úpravě, která povolání novináře stavěla například do podobné pozice a ochrany, jakou mají úředníci či policisté? Upřímně řečeno, nevím, jaká konkrétní účinná opatření lze plošně přijmout k ochraně novinářů, nejsem specialista na danou právní oblast. Nejlepším opatřením je podle mě fungující právní stát a liberální demokracie. Stavět novináře na úroveň policisty atp. nevidím jako adekvátní. Celý článek

Jiří Pospíšil: S nárůstem populismu, je módním klišé tvrdit, že média lžou, a útočit na novináře

19. května 2018 05:00 / Jan Mrzena
„Slovensko musí zajistit důkladné a nezávislé vyšetření vražd Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové a EU musí důsledněji chránit novináře a oznamovatele,“ stojí v nelegislativním usnesení Evropského parlamentu, pro které hlasovalo 573 poslanců (27 bylo proti, 47 se zdrželo). Evropská komise předložila směrnici na ochranu whistleblowerů a Evropský parlament ve zmíněném usnesení požaduje, aby byla přijata opatření k ochraně novinářů na úrovni EU i členských států. Co předloží český ministr kultury v demisi Ilja Šmíd nebo jeho nástupce, je nejasné. Česká média se proto obrátila na naše europoslance. Tentokrát přinášíme názory Jiřího Pospíšila (TOP 09): Celý článek

Ivana Denčevová: Cíle ataků veřejnoprávních médií? Třeba aby se staly krotšími a redaktoři používali autocenzuru

18. května 2018 13:00 / Jan Mrzena
Autorka několik knih je v současné době „jednou z tváří“ ambiciózní ČRo PLUS. Její pořady jsou zaměřeny především na historii 20.století. „Chystám pořad, který je zaměřen na jeden z mýtů - zda byla ekonomika prvorepublikového Československa světovou špičkou,“ prozradila Ivana Chmel Denčevová své nejbližší plány. „Jako moderátorka bych své názory neměla sdělovat,“ uvedla v souvislosti se svou profesí, „mohu něco říct třeba v otázce nebo v konstatování, ale to jsou spíše protiargumenty a názory oponentní. Názory by měli sdělit ti, se kterými vedu rozhovor.“ Celý článek

Rada zahájila řízení o přestupku s TV Nova kvůli předvolebnímu Duelu Andreje babiše s Lubomírem Zaorálkem

18. května 2018 05:00 / Jan Mrzena
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se seznámila s analýzami zpravodajských a publicistických pořadů, které odvysílaly před parlamentními volbami v roce 2017 Český rozhlas, České televize, Nova, Prima, TV Barrandov, FREKVENCE 1 a RÁDIO IMPULS. V té souvislosti zahájila řízení o přestupku s TV Nova kvůli pořadu Nova Duel z 19. října. V předvečer voleb byli do diskusního pořadu pozváni pouze dva lídři, Andrej Babiš (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Rada se domnívá, že odvysíláním pořadu určeného pro prezentaci pouze dvou politiků bezprostředně předcházejícím konání voleb mohla být narušena vyváženost vysílání ve prospěch těchto politických subjektů. TV Nova tak, podle rady, mohla porušit zákon. Celý článek

Petr Dvořák: Budeme spolupracovat s Univerzitou Karlovou při přípravě analýz televizního vysílání

17. května 2018 09:05 / Jan Mrzena
Na včerejším jednání rady informoval generální ředitel Petr Dvořák o pokračování přechodu České televize na DVB-T2. „Na začátku května, jsme spustili veškeré vysílače pro příjem DVB-T2. Nová síť tak pokrývá 99,6 % území Česka a diváci v ní mohou naladit kompletní programovou nabídku České televize ve vysokém rozlišení.“ Poté, co Česká televize několik měsíců řešila rozdílnost pohledu svého a pohledu odborného pracoviště Univerzity Karlovy na hodnocení předvolebního vysílání z roku 2016 (jde o analýzu pro RRTV, kterou zpopularizoval ve svém inauguračním projevu prezident Miloš Zeman), podepsala s univerzitou usnesení o spolupráci, „budeme spolupracovat při přípravě analýz týkajících se televizního vysílání,“ vysvětlil Petr Dvořák a dodal, „V dokumentu obě instituce deklarují úsilí o vysokou kvalitu a transparentnost při plnění svých poslání. Usnesení navazuje na dřívější společné Memorandum o vzájemné podpoře a spolupráci.“ Rada poté vzala na vědomí zprávy o programu ČT1 a ČT2 za minulý rok. Zprávy zpracoval ředitel programu Milan Fridrich a jsou umístěny na webu rady. Můžete je číst také zde http://img.ceskatelevize.cz/boss/document/1226.pdf?v=1&_ga=2.218914713.1470577133.1526537909-493537747.1483385850 http://img.ceskatelevize.cz/boss/document/1227.pdf?v=1&_ga=2.242179074.1470577133.1526537909-493537747.1483385850 Rada se také seznámila se zprávou o činnosti své dozorčí komise za 1. čtvrtletí. Komise pravidelně kontroluje využívání finančních prostředků při výrobě pořadů. Zabývala se dodržováním rozpočtu pořadů Všechnopárty, Koncert tříkrálový a seriálu Trpaslík. Prověřila průběh 14 veřejných zakázek a předložila radě zprávu o plnění investičního plánu v minulém roce. Příští jednání rady bude 30. května. Celý článek