Česká média
logo Facebook
i slova jsou činy
ČM News

Kdo jednal s Pavlem Šporclem, aby zahrál hymnu?

05. srpna 2018 05:00 / Jan Mrzena
Zvláštní kauza vyplavala tento týden. Poté, co jsem se seznámil s fakty, zanechala ve mně zvláštní pachuť. Do hloupé a nedůstojné hry byly vtaženi geniální muzikant houslista Pavel Šporcl a TV Prima. Jejich nedůstojnou pozici způsobil někdo třetí. Možná jednal v dobré víře a s bohulibým záměrem, ale naprosto hloupě. Spekulovat dále nebudu, jen shrnu fakta. Pavla Šporcla někdo oslovil, aby zahrál českou hymnu na galakoncertu Nadačního fondu Má vlast ke stému výročí vzniku Československa. O galakoncertu nejsou známy podrobnosti. Aby velkou osobnost současné české hudby ke spolupráci přesvědčil, argumentoval „někdo“ i tím, že koncert má vysílat TV Prima. Pavel Šporcl však účast na koncertu odmítl. Na Face booku svůj postoj upřímně a otevřeně vysvětlil. Přirozeně se dotkl i argumentů, kterými jej „někdo“ přesvědčoval: Celý článek

MgA a Mgr Miloslav Kučera

04. srpna 2018 05:00 / Jan Mrzena
Čas plyne rychleji než voda v řekách v tom letošním způsobu léta. Ale lidé z médií a od divadla si dobře pamatují pedagoga a divadelního režiséra, který se v devadesátých letech objevil ve vrcholné politice v dresu ČSSD. Miloslav Kučera v šedesátkách vystudoval režii na pražské DAMU, později i pedagogiku. V letech 1970-90 měl zakázanou profesionální kulturní činnost. V devadesátkách byl dramaturgem, později ředitelem Východočeského divadla v Pardubicích. Autorsky se podílel na několika divadelních hrách a písňových textech. V letech 1996 – 2011 formoval mediální politiku. Většina zákonů, na kterých se podílel, platí s menší úpravou dodnes. Spolupracoval s ministry Pavlem Dostálem i Vítězslavem Jandákem, v politickém důchodu v Pardubicích sledoval mediální scénu i dění až do poslední chvíle. Miloslav Kučera zemřel ve věku 76 let. Celý článek

Marek Singer: Do programu jsme letos investovali 1 miliardu

03. srpna 2018 05:00 / Jan Mrzena
TV Prima si své diváky drží a sledovanost jejích kanálů v prvním pololetí měla mírnou tendenci růstu. Skupině se dařilo i v červenci. Oproti loňsku si polepšila o 1,8 % v mezi diváky 15+ a dosáhla 22 % sledovanosti (za TV Nova tak zaostala jen o 3 %). Za růstem TV Prima stojí systematická programová strategie, která skupinu po loňské změně vlastnické struktury vynesla do pozice české dvojky (za Českou televizi) v oblasti původní české televizní produkce. V letošním roce podle generálního ředitele TV Prima Marka Singera dosáhl objem investic do programu jednu miliardu. Také systematická multikanálová strategie nese ovoce. Celý článek

Co Nova a Barrandov v červenci ztratily, Prima a ČT získaly

02. srpna 2018 05:00 / Jan Mrzena
V červenci sedí u televize podstatně míň diváků než v jiných měsících. Proto všechny televize nasazují především osvědčené pořady. Ovšem i tento způsob přípravy programových schémat vyžaduje kreativitu a zásobu kvalitních formátů. A také pevné divácké jádro. Skupina Nova v červenci navázala na trend posledních let a ztratila v celodenním vysílání podle měření ATO-Nielsen Admosphere ve srovnání s červencem minulého roku 2,5 % diváků ve skupině 15+. Průměrná sledovanost tak skupině Nova klesla na 25,7 %. První místo si sice ještě drží mezi diváky 15 – 54 (především díky Televizním novinám, Comebacku a některým filmům), ovšem i tam trvale diváky ztrácí. Skupina Barrandov ztratila oproti loňsku 2,8 % a klesla tak na 7,8 % mezi diváky 15+. I v tomto případě je odliv diváků trendem, který nezastavily ani nové formáty TV Barrandov (pořady Jaromíra Soukupa). Celý článek

Petr Dvořák: Máme chuť riskovat a zkoušíme věci, do kterých se zatím nikdo nepustil

01. srpna 2018 05:00 / Jan Mrzena
Nejsilnější televizní skupinou u nás se v prvním pololetí stala Česká televize. Měla největší podíl na publiku. Největší zájem byl o volbu prezidenta republiky, olympijské hry, ale i filmové a seriálové novinky veřejnoprávní televize. Česká televize dosáhla v tom půlroce v cílové skupině diváků nad 15 let podílu 30,89 %. Diváky zaujaly zejména pořady zařazené do hlavního vysílacího času, i tady podíl České televize dosáhl téměř třiceti procent (29,46 %). Česká televize jako první zveřejnila podzimní plány na všech programech. Celý článek

Český rozhlas vloni hospodařil se ziskem

31. července 2018 05:00 / Jan Mrzena
V roce 2017 pokračovaly změny na vedoucích postech v Českém rozhlasu, které započaly v roce 2016 po nástupu nového generálního ředitele René Zavorala. Z nejužšího vedení odešel Alexandr Pícha a ředitelem Nových médií se stal Jiří Malina, odešel také ředitel ekonomiky a správy Roman Kohout, ředitelem Ekonomiky se stal Martin Vojslavský, správu převzal ředitel Techniky Karel Zýka. Mnoho změn se událo i v obsazení klíčových postů, šéfredaktorů stanic, ale i v dalších patrech Českého rozhlasu. Změny pokračují i v roce 2018. Rada schválila rozpočet jako vyrovnaný s celkovými náklady i výnosy 2 236,3 mil. Kč. Skutečné výnosy Českého rozhlasu v minulém roce dosáhly 2 298, mil. Kč (což je zvýšení o 61,7 mil. Kč), náklady byly 2 270,2 mil. Kč (což je oproti plánu více o 33,9 mil Kč). Rozhlas tak po zdanění hospodařil se ziskem 15,7 mil. Kč. Celý článek

Jan Menger: V září informujeme pracovníky, se kterými bude ukončena spolupráce

30. července 2018 05:00 / Jan Mrzena
Ani červencové jednání Rady Českého rozhlasu se nevyhnulo připravované reorganizaci – hromadnému propouštění. Nejzásadnější téma, které hýbe všemi chodbami na Vinohradské, otevřel místopředseda Miroslav Dittrich. Generální ředitel René Zavoral byl na dovolené, a tak radním aktuální situaci popsal jeho zástupce, ředitel Regionálního vysílání, Jan Menger. „Červenec je měsícem, kdy šéfové na prvním stupni řízení udělali seznam pozic, které jsou připraveny v rámci reorganizace a zefektivnění jako zbytné. Teď to společně s kolegou (Martinem) Vojslavským (ředitelem Ekonomiky) a personální šéfkou (Renátou) Klabíkovou (vedoucí Personalistky a vzdělávání) sumarizujeme. Po návratu generálního ředitele z dovolené máme na toto téma jednání,“ řekl Radě Českého rozhlasu Menger. Posledního července je naplánovaná schůzka generálního ředitele René Zavorala s Radou odborové základní organizace pracovníků Českého rozhlasu. „Tam pan generální ředitel představí výsledky našeho záměru a s odbory vše projedná, protože to je naše povinnost,“ upřesnil Menger. Celý článek

Česká tisková kancelář je ekonomicky stabilní

29. července 2018 05:00 / Jan Mrzena
Rada schválila 19. června Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2017 a v souladu se zákonem ji předložila ke schválení Poslanecké sněmovně. Výroční zpráva sice není zatím zveřejněna na webu ČTK, ovšem jako sněmovní tisk je k dispozici na webu Poslanecké sněmovny. Neoprávněně je agentura vnímána jako nejmenší veřejnoprávní médium u nás. Jejích téměř 215 tis. zpráv a headlinů, další stovky informace v rámci ČTK Live a videopřenosů je základem pro většinu klasických i nových médií v České republice. Navíc svůj obsah nabízí i cca 30 partenrským zahraničním agenturám. Dosah činnosti četky je tak s Českým rozhlasem a Českou televizí je nesrovnatelně širší. V roce 2017 pracovalo v ČTK v průměru 237 přepočtených zaměstnanců. Kancelář má 14 domácích poboček a tři zahraniční mise. Její hospodaření je stabilizované. Všechny příjmy má výhradně z vlastní obchodní činnosti, pracuje bez státních dotací. Přetrvávají však problémy s nekalou konkurencí a plagiátorstvím (stahováním) v médiích, zejména v internetovém prostředí. I pro ČTK tedy existuje problém, který tíží všechny producenty obsahu a který je jádrem sporu při projednávání směrnice o autorském právu v Evropském parlamentu. V roce 2017 měla ČTK celkové výnosy 249 milionů Kč, což je o 3,3 milionu Kč méně než v předchozím roce. Hospodářský výsledek (po zdanění) dosáhl téměř 8,7 milionu Kč, přičemž v roce 2016 byl 4,1 milionu Kč. Oproti rozpočtu se hospodářský výsledek podařilo navýšit o 6,3 milionu Kč, což bylo způsobeno především kompenzací od majitelů sousedních budov za problémy, vzniklé v souvislosti s jejich stavební činnosti. V ČTK se i nadále snižoval počet zaměstnanců. Na mzdy bylo vyplaceno 119,5 milionu Kč, průměrná měsíční mzda dosáhla 41 945 Kč. Oproti roku 2016 klesla průměrná mzda v agentuře z 1,5násobku průměrné mzdy v České republice na 1,42násobek. Rostla také produktivita práce o 1 % na 1038,93 tisíce Kč na jednoho zaměstnance za rok. Osobní náklady tvořily 73 % nákladů. Celkové náklady ČTK dosáhly 240,3 milionu Kč. Hospodaření ověřil nezávislý auditor Alter Audit. Ve výroku neuvedl k účetnictví žádné výhrady. Podobný vývoj rozpočtu očekává vedení České tiskové kanceláře i v roce 2018. Rozpočet předpokládá mírné zvýšení výnosů i nákladů, konkrétně výnosy by měly dosáhnout 251 milionu Kč a zisk je odhadován na 2,16 milionu Kč. ČTK také intenzivně připravuje rozpočet na rok 2019. Agentura se, podle výroční zprávy, potýká s trvalým tlakem na snižování cen ze strany klientů. Celý článek

Ondřej Houska: OLAF má velkou kredibilitu - ti, co ho zpochybňují by si o tom měli něco přečíst

28. července 2018 05:00 / Jan Mrzena
Dozvídáme se v médiích málo informací o fungování Evropské unie? Proto je nesrozumitelná a lidé ji nemají rádi? Nebo o takové informace nemají čtenáři, posluchači a diváci prostě zájem? Jak ze začarovaného kruhu? Jaký je pohled na Evropskou unii z tuzemska? Jaký je pohled člověka, který několik let dělal v Bruselu zpravodaje a musel tak poznat fungování evropských institucí zblízka i v zákulisí? K novému rozhovoru pro Česká média si pozvala Ivana Chmel Denčevová bývalého zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Ondřeje Housku, který dnes působí v Hospodářských novinách i v dalších titulech mediálního domu Economia. Celý článek

Rada Českého rozhlasu jmenovala vlastní tým expertů

27. července 2018 05:00 / Jan Mrzena
Rada na středečním zasedání řešila především ekonomické záležitosti. Schválila Výroční zprávu o hospodaření ČRo za rok 2017. Zprávu podle zákona předloží do konce srpna Poslanecké sněmovně ke schválení. Rada také vzala na vědomí informaci o výběru rozhlasových poplatků v 1. pololetí letošního roku. Ze zprávy ředitele ekonomiky Martina Vojslavského vyplývá, že celkové výnosy z poplatků dosáhly 1 049,3 milionu Kč, přičemž necelých 80 % z této částky platí domácnosti. Počet rozhlasových přijímačů se zvýšil od začátku roku o 6 867 na 3 816 924. Celý článek