logo Facebook
i slova jsou činy
ČM News

Evropský parlament schválil novelu směrnice o audiovizuálních mediálních službách

14. října 2018 05:00 / Jan Mrzena
Po několika letech se Evropský parlament dobral konce projednávání a schválil minulý týden novelu směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Řeší především lepší ochrana dětí a nezletilých před škodlivým obsahem,  pravidla týkající se reklamy a zavádí 30% kvóty na evropská díla v katalozích online platforem nabízejících video na vyžádání.  Nová legislativa se bude vztahovat na provozovatele televizního vysílání, na platformy pro sdílení videí, včetně přímých přenosů, jakož i na platformy nabízející videa na vyžádání - jakými jsou Netflix, YouTube nebo Facebook.
Celý článek

Lukáš Kovanda: Finanční krize - velmi zajímavé období pro píšícího ekonoma

13. října 2018 05:00 / Jan Mrzena
Média dávají ekonomické agendě prostor srovnatelný s politikou a čtenáři, posluchači i diváci informace z oblasti hltají. Lukáš Kovanda je jedním z nejžádanějších ekonomů pro vyjádření a komentáře při zprávách o rozhodnutí ČNB, vývoji řeckých dluhů, ale třeba i obchodu s chudobou. Ještě za studií spolupracoval s časopisem Týden (ekonomický redaktor, poté hlavní ekonomický analytik). „Myslel jsem, že to bude tak na tři týdny, než si najdu jinou práci ve financích, ale nakonec se mi ta práce zalíbila natolik, že jsem v médiích zakotvil na dlouhých pět let,“ vzpomínal Lukáš Kovanda. „Přišla finanční krize, a to bylo velmi zajímavé období pro ekonoma píšícího o těch věcech. Ta doba byla velmi transformativní a poznamenala celý náš život další.“ Uveřejnil zhruba stovku rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz), ale i s dalšími světovými osobnostmi. V současné době je stálým spolupracovníkem Reflexu a Českého rozhlasu, pracuje i pro našeho sourozence - Ecofin. Celý článek

RRTV uděluje stejnou sankci za hlášenkové formality i za ovlivňování prezidentských voleb

12. října 2018 10:16 / Jan Mrzena
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání upozornila tento týden na porušení zákona hned v osmi případech. Většinou se ovšem jednalo o místní infokanály. Jejich „porušení zákona“ rada ocenila úplně stejnými sankcemi, jaké udělila v srpnu TV Barrandov za zvýhodňování prezidentského kandidáta Miloše Zemana v pořadech Jaromíra Soukupa v prosinci a v lednu. Z velkých televizí rada tento týden na porušení zákona upozornila O2 TV, protože jí (na její vyžádání) záznam vysílání z 12. srpna programu O2TV FOTBAL. Pokud by provozovatel už záznam neměl, může poskytnout záznam ze 7. října. Také TV Barrandov opět porušila podle rady zákon. Ve výkazových tabulkách, jimiž dokládá podporu evropské tvorby na svých programech v roce 2017, řádně neidentifikoval výrobce evropských děl, resp. nezávislé výrobce evropských děl. Celý článek

Bude Ivo Valenta prodávat Parlamentní listy?

11. října 2018 20:20 / Vojtěch Berka
Majitel Synotu, senátor a zastupitel Zlínského kraje Ivo Valenta zřejmě hodlá prodat svůj podíl v internetovém portálu Parlamentní listy, respektive ve společnosti Our Media, která Parlamentní listy vydává. Kromě nich patří do portfolia společnosti také podíly v televizích Praha TV, Brno TV, Televize Slovácko, nebo v projektu Regionalnitelevize.cz. Celý článek

Václav Klaus ml.: Déčko porušuje politickou neutralitu a vykazuje snahu o politickou indoktrinaci dětí

11. října 2018 05:00 / Jan Mrzena
Včera řešil sněmovní Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu bod „Koncepce vzdělávacích programů České televize na programu Déčko; Politicko-publicistické excesy programu Déčko“. Zařazení bodu prosadil předseda výboru Václav Klaus ml. (ODS), který byl současně jeho zpravodajem. Výbor přizval na schůzi generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, ale ten se jednání nezúčastnil. Téma, které spadá do kompetence volebního výboru, se do školského výboru dostalo poměrně překvapivě a nesystémově, avšak s odůvodněním, že Déčko bylo založeno jako vzdělávací program pro děti. Celý článek

Šíří Ministerstvo zahraničních věcí nepravdivé informace?

10. října 2018 05:00 / Jan Mrzena
Situace na Ministerstvu zahraničních věcí není úplně stabilní. Patrně se projevuje dlouhodobá krize okolo jmenování klíčového ministra ve vládě Andreje Babiše. V kauze odsouzení českého řidiče kamionu za údajné pašování migrantů, o které v poslední době informovala většina českých médií, došlo dokonce ke zkreslování informací. Ministerstvo zahraničních věcí bývá oporou českých občanů v nouzi v zemích EU i v celém světě. V nouzi se evidentně ocitl i řidič kamionu Jiří Sagan z Kladna. Byl zadržen a odsouzen ve Francii za údajné pašování migrantů, jeho trest má být 18 měsíců. Ministerstvo sice deklaruje, že i v tomto případě chce Saganovi pomoct, avšak informace, které do médií vypustila tisková mluvčí novinářům píšícím o této kauze, dostávají vůli ke skutečné pomoci do zcela jiného světla. Jestli jde o nedorozumění, problém rozklíženého ministerstva anebo záměr? Celý článek

Poslanecká sněmovna dnes: Seminář o médiích veřejné služby, ale i datová ohrožení

09. října 2018 05:00 / Jan Mrzena
Hned po volebním víkendu organizuje ČSSD (konkrétně Masarykova demokratická akademie) v Poslanecké sněmovně seminář. Dnes od 14 hodin ve Státních aktech se uskuteční debata na téma „Média veřejné služby a jak je udržet při životě“. Akce se zúčastní ministr kultury Antonín Staněk a záštitu převzal místopředseda sněmovny Tomáš Hanzel (oba ČSSD). Po delší době tak má proběhnout pracovní diskuse o médiích veřejné služby. Tematické okruhy se mají zabývat například otázkou „Jaká jsou očekávání spojená s médii veřejné služby?“ „Jaká je jejich kondice a aktuální problémy?“ „Jaký má financování médií veřejné služby vliv na garanci zachování svobody slova?“ „Čím pozici médií veřejné služby stabilizovat?“ „Jak posílit respekt médií veřejné služby ve společnosti?“ Záměrem organizátorů je, podle Lukáše Jelínka z MDA posílit i komunikaci médií veřejné služby s politickou reprezentací nad tématy společného zájmu. Celý článek

Rada Českého rozhlasu zvýšení rozhlasového poplatku podporuje

08. října 2018 05:00 / Jan Mrzena
Rada Českého rozhlasu schválila v srpnu „Dlouhodobý plán programového, technického a ekonomického rozvoje ČRo v letech 2019 – 2022“. Plán jí předložil a prezentoval generální ředitel René Zavoral. Rada tak naplnila jednu ze svých zákonných kompetencí. Dlouhodobé plány dlouhodobě Českému rozhlasu scházely. V příloze k zápisu ze své srpnové schůze zveřejnila rada na webu prezentaci s názvem „Plán programového, technického a ekonomického rozvoje Českého rozhlasu 2019 – 2022“. Prezentace zde https://media.rozhlas.cz/_binary/04015518.pdf Rada však podle všeho nezveřejnila vlastní materiál, který schválila. Proto jsme položili radním několik otázek. Odpovídal místopředseda rady a její tiskový mluvčí Miroslav Dittrich. Dostala rada ke schvalování konkrétní písemný podklad, nebo schválila dlouhodobý plán na základě zveřejněné prezentace? Generální ředitel ČRo René Zavoral předložil Radě ČRo v předstihu před srpnovou veřejnou schůzí Rady ČRo detailní materiál „Plán programového, technického a ekonomického rozvoje ČRo v období 2019 – 2022“. Radní si jej prostudovali a následně na veřejné schůzi rady 29. 8. 2018 po obšírné prezentaci generálního ředitele jej na téže veřejné schůzi schválili. Jak má v praxi realizovat, podle Rady, stanice ČRo Vltava tezi, „stát se ambasadorem kultury a umění, nejen nosičem zpráv o kulturním dění, ale jejich tvůrcem v partnerských a vlastních projektech“? Kolik peněz bude mít stanice na vlastní kulturní a umělecké projekty? Proč se zvyšuje poměr mluveného slova na stanici ČRo Vltava současně s rozšiřováním samostatné stanice mluveného slova ČRo Plus? ČRo Vltava by měla být nejenom „nositelem“ kulturního dění, ale i jeho hybatelem a platformou, která bude přinášet nové podněty a trendy.  Souvisí to i s další otázkou, zvyšováním podílu mluveného slova. Ano, podíl slova se zvýšil (byť jen mírně, cca o dvě až tři procenta), ale podle názoru Rady by to mělo být spíše umělecké slovo, než publicistika. Neboť prostor pro aktuální kulturní publicistiku či informace o kulturním dění je otevřen právě na stanici mluveného slova ČRo Plus.  Připomenu také, že 1. října uplynul rok Vltavy „v novém kabátě“ pod vedením šéfredaktora Petra Fišera. Rada bude čekat na aktuální čísla poslechovosti a jistě se na úspěšnost nového schématu této stanice a vyhodnocení toho prvního roku zaměří. Rozpočet stanice souvisí s každoročně plánovanými aktivitami či projekty. Rok od roku se tedy může lišit. V zásadě ale patří ČRo Vltava mezi nejnákladnější stanice v celém Českém rozhlase. Z jaké analýzy vyplývá potřeba navýšit rozhlasový poplatek právě o 5,- Kč? (aktuální hodnota rozhlasového poplatku je ve srovnání s jeho hodnotou v roce, kdy byla stanovena jeho současná výše, podstatně nižší). … Existuje odhad, na kolik let takové navýšení poplatku vystačí zdroje pro zabezpečení stávajícího rozsahu poskytované veřejné služby Českým rozhlasem? Do jakých konkrétních projektů chce rozhlas zvýšené prostředky investovat? Rozhlasový poplatek byl naposled navýšen v roce 2005 na současných 45,- Kč měsíčně. Od té doby vlivem inflace a dalších faktorů se jeho hodnota snížila. Podle analýzy, kterou si vypracoval Český rozhlas, dosahuje v současné době zhruba 35,- Kč. Přesto Český rozhlas drží svůj rozpočet jako vyrovnaný, což Rada ČRo velmi kvituje. Ekonomická situace ČRo, kterou Rada bedlivě sleduje, je stabilizovaná. Český rozhlas je schopen financovat veškeré služby, které poskytuje svým posluchačům. Pokud se ale tyto služby mají rozvíjet a zkvalitňovat, je potřeba rozpočet navýšit. ČRo deklaroval, že ideální navýšení by bylo o 10,- Kč, ale že rozvoj programu a vysílání by zabezpečila i částka 5,- Kč. Ta by neznamenala žádné výrazné finanční zatížení veřejnosti.  V případě navýšení rozhlasového poplatku by ČRo nasměroval tyto finance především do programu a vysílání či do rozvoje digitalizace. Podle zákona zveřejňuje ze svého jednání Rada Českého rozhlasu zápis do tří dnů ode dne jednání. Současně zveřejňuje i schválení dokumenty. Jde o dokumenty popsané v paragrafu, který specifikuje působnost rady. Dlouhodobé plány strategického rozvoje rada schválila, ale nezveřejnila (zmíněná prezentace za strategický plán považovat nelze). Rada tak nenaplnila zákon. Rada se ovšem hlásí k obsahu prezentace. A to je dobře. Bez hlubších analýz pléduje i pro zvýšení rozhlasového poplatku a generálního ředitele, v jeho snaze o přidání pětikoruny měsíčně, podporuje. Diskuse o poplatku je na začátku, vláda jej ve svém programovém prohlášení nemá. Napadá mě několik řečnických otázek - Má rozhlas šanci na zvýšení poplatku bez hlubší ekonomické analýzy? Je pětikoruna to správné a pro dalších dese let správné navýšení? Je správně nastaven systém financování Českého rozhlasu a nepotřebuje zákon hlubší změny? Nedojde v té souvislosti k hlubší revizi i rozsah veřejné služby, které má podle zákona (a Kodexu) Český rozhlas zabezpečit?  Tenký led, pravda. Ale peníze z poplatků, jejichž výše platí od roku 2005, nestačí. Diskuse o zvýšení poplatku je nevyhnutelná a tenký led je potřeba přebruslit. Je třeba nazout správné brusle. Celý článek

Český rozhlas „optimalizací pracovních míst“ otevřel vážnou debatu o zvýšení poplatků

07. října 2018 05:00 / Jan Mrzena
Před čtyřmi měsíci oznámil generální ředitel Českého rozhlasu zaměstnancům, že chystá hromadné propouštění. Uvnitř rozhlasu záměr vyvolal značné napětí a brzy reagovaly odbory otevřeným dopise a dalšími akcemi. „Vedení Českého rozhlasu prosazuje masivní propouštění bez představy, jaké dopady to bude mít na úroveň programu,“ varoval tehdy Hubička. Dopis odbory předaly vedení rozhlasu, na vědomí ho poslaly Radě Českého rozhlasu, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Volebnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Českomoravské konfederaci odborových svazů a ministerstvu kultury. Plné znění dopisu jsme zveřejnili na Českých médiích. Vedení Českého rozhlasu se vyjádřilo obratem, odmítlo, že by se jednalo o hromadné propouštění, ale celou akci posunulo do systémového opatření „plán optimalizace pracovních míst“. Stanovisko podepsali všichni členové vedení rozhlasu a Česká média plné znění stanoviska tehdy také zveřejnila. Optimalizace byla od té doby součástí každé schůze Rady ČRo, často se jí zaobíral sněmovní volební (mediální) výbor. Česká média se zajímala výsledek optimalizace a další souvislosti. Na otázky odpovídal ředitel komunikace, marketingu a obchodu Jiří Hošna. Celý článek

Petr Koliha: Byla by škoda, kdybychom z úzkoprsých důvodů nerozvíjeli tradici výroby filmů pro děti

06. října 2018 05:00 / Jan Mrzena
Déčko je programový okruh České televize pro děti. Jediný program u nás, který má vlastní původní tvorbu se v éteru se objevil 31. srpna 2013 - slaví tedy páté narozeniny.  Od začátku své existence je lídrem vysílání pro děti v České republice. V cílových skupinách dětí ve věku 4 – 12 let dosahuje share přes 30%. „Je to vlastně normální velká televize pro mladé diváky,“ představil Déčko jeho výkonný ředitel Petr Koliha, „děláme všechny žánry od zpravodajství a publicistiky až po zábavné pořady. Ale hlavně vzdělávací pořady – to je ta přidaná hodnota, kterou jsme s týmem při projektování Déčka přidali. Děti chceme bavit, motivovat, ale zároveň informovat o světě, orientovat je a zároveň jim poskytovat vzdělávací prvky. Samozřejmě zábavnou formou.“ Celý článek