logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Jaromír Ostrý: PO PĚTAČTYŘICETI LETECH V ROZHLASU ZA SEBOU ZAVŘU DVEŘE

20. září 2018
Kandidatura Jaromíra Ostrého do Senátu za ANO vzbudila rozruch. Mezi rozhlasáky, v printech, mezi rozhlasovými radními, a dokonce i mezi poslanci volebního výboru. Jaromír Ostrý je dlouholetý ředitel regionálního brněnského Českého rozhlasu. Svého času řídil i Dvojku a byl členem nejužšího vedení veřejnoprávního rozhlasu. Jednoznačně úspěšný a viditelný (slyšitelný) mediální manažer, moderátor i tvůrce. Po ohlášení kandidatury se objevily otázky, proč a jestli může takto kandidovat, jestli neporušuje etické principy veřejnoprávního novináře, ale třeba co se stane, pokud ve volbě neuspěje. Poslanec Zbyněk Stanjura dokonce požádal generálního ředitele René Zavorala, aby celou záležitost přišel vysvětlit na nejbližší schůzi volebního výboru. Celý článek

Marek Stoniš: VELKÝ PROBLÉM ZNAMENAL VSTUP ANDREJE BABIŠE DO MÉDIÍ

10. září 2018
Na stránkách Reflexu se o jeho šéfredaktorovi Marku Stonišovi píše: „V Reflexu působí od roku 2008. Před revolucí: student polonistiky, dělník Vítkovických železáren a opozičník. Po revoluci prošel několika regionálními (Moravskoslezský den, Region) a celostátními (mj. Český deník, Lidové noviny, MfD, TV Nova, Strategie) médii. Ostravák, kterému není nic svaté. Kromě Baníku, samozřejmě. Od jara 2016 je šéfredaktorem Reflexu.“ Marek Stoniš používá sociální sítě spíš neprofesně. „Věnuji jim tak půl hodiny až hodinu denně. Nemyslím si, že by mohly ohýbat realitu,“ přiblížil svůj pohled, „musíte mít nějaký odstup a nepodlehnout tomu, co se na Vás valí. Aby se člověk nezapouzdřil pouze ve svých názorech, je ovšem dobré se na ně občas podívat.“ Celý článek

Tomáš Zdechovský: PSYCHIATR BARNEVERNETU BYL ODSOUZEN ZA PEDOFILII

27. srpna 2018
V nejslavnější rockové opeře Jesus Christ Super star zpívá Jidáš Ježíšovi – „Bez rádia, bez novin a televize, dá se dneska stěží prodat sebelepší vize!“ Média a jejich obraz reality rozhodují o úspěšnosti politiků. Politika a média, komunikace a novináři jsou nerozluční souputníci. Někdy se stane, že je z novináře píarista a poté aktivní politik. To je i příběh českého poslance v Evropském parlamentu za KDU ČSL Tomáše Zdechovského. Jak se mění způsob politické komunikace? „Hlavní proměna je tady v podobě sociálních sítí. Zatímco dřív byl politik soustředěn na tiskovou konferenci, skrze níž komunikoval hlavní závěry a dohodnuté výstupy, dneska je to hlavně o tom, jak umí používat sociální sítě,“ řekl Tomáš Zdechovský. „Jede například Instagram, který je zaměřen na obrázky, to znamená na image. Dříve bylo důležité, co politik dělá, víc se přemýšlelo o idejích a věcech, které prezentoval.“ Problém komunikace a píáru se nevyhýbá ani prezidentům. „Václav Klaus byl poměrně respektovaným prezidentem. Jezdil často do různých zemí a měl bohatý program. Vždycky bylo hodně lidí, kteří se s ním chtěli setkat, i když s ním třeba nesouhlasili ve věcech jeho názorů na globální oteplování,“ vysvětlil Tomáš Zdechovský a dodal, „dneska tohle nemáme. Náš prezident v tomhle, bohužel, začíná být hodně slabý. Států, které by vítaly jeho návštěvu je výrazně méně než za doby Václava Klause.“ „Politický marketing pro stranu jako KDU-ČSL je takový dobrý oříšek. Ale může nám být inspirací Rakousko, kde lidová strana dost upadala a šla do jednociferného výsledku. A dneska jsou zase lídři tamní politické scény,“ glosoval Tomáš Zdechovský. „Možná je třeba se více roztáhnout. Nám jsou přisuzována témata spojená s církví a zemědělstvím a venkovem. Pro městského voliče přestává být KDU atraktivní. Ale máme tady třeba fenomén Čižinský, který drtivě vyhrál na Praze 7, máme tady fenomén Čunek, který vyhrál několikrát senátní volby a je hejtmanem.“ Měnit stereotypy vnímání jeho strany u veřejnosti je složité, ale daří se. Je to potřeba ale odpracovat. „Asi pět let chodím na srazy příznivců marihuany, kteří jí chtějí legalizovat. Jsem tam jediný řečník, který je proti tomu, abychom udělali legalizaci, aniž bychom se ptali, jaké to bude mít dopady. Většinou na mě pískají, ale chodím tam a vysvětluju lidem, že legalizace povede ke zdanění a nikdy nedosáhnou toho, aby mohli řídit pod vlivem marihuany. Teď už si tam chodí moje názory poslechnout,“ vysvětlil Tomáš Zdechovský a dodal, „můj mediální poradce je gay. A ten nechce nikdy manželství a nikdy by nechtěl mít děti. Říká – já mám svůj svět postavený na svobodě.“ „Církevní restituce byly schváleny v době kdy KDU ČSL nebyla ani ve sněmovně. Nevím proto, proč bych je měl obhajovat. Ale jako křesťanský demokrat ctím, že pokud bylo někomu něco ukradeno, mělo by se mu to vrátit. Diskutovat o tom se tady mělo dvacet pět let. A ne teď, když už je ta křivda napravena.  Pro mě to není téma. Volební téma je bezpečnost, boj proti terorismu, jak využít peníze z unie, a tak podobně,“ uvedl Tomáš Zdechovský. Jako jediný z našich europoslanců byl slyšet v kauze odebrání dětí Evy Michalákové. „Všem bych doporučil, aby si vyhledali dokument BBC, který je o psychiatrovi, u něhož našli tisíce obrázků dětské pornografie, byl usvědčen a odsouzen za pedofilii. A ten člověk rozhodoval o odebírání dětí norským Barnevernetem. Víte, jak reaguje Norsko? Mlčí, nic neříká…to je přece hrozné…“ zdůraznil Tomáš Zdechovský, „podařilo se ukázat, že Barnevenet je stát ve státě a Norsko ztratilo kontrolu nad jeho chováním.“ Celý rozhovor Jana Mrzena s poslancem Evropského parlamentu – dříve novinářem – Tomášem Zdechovským na Českých médiích právě zde! Celý článek

Michala Hergetová: EKONOMICKÝCH MODERÁTORŮ JE STRAŠNĚ MÁLO

13. srpna 2018
Rok po absolvování Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké škole ekonomické v Praze se stala Michala Hergetová (v roce 2005) redaktorkou v České televizi. Diváci ji znají především z ekonomických pořadů na zpravodajském kanálu ČT24. „Nikdy jsem neplánovala stát se novinářkou. Když jsem studovala ekonomku, jezdila jsem často stopem. Nikdy ne sama. Brali nás tehdy zajímaví lidé,“ vzpomíná populární tvář ČT. „Jedním z těch lidí byl Jan Obermann, který měl tehdy rozjet televizi TV 3, a přizval mě, abych to ve zpravodajské televizi zkusila.“ TV 3 vysílala krátce na začátku milénia. Kvůli sporům s americkým investorem částečně vyráběla program Kindernayova firma RTV Galaxie, zpravodajství dodávala agentura TVD. Ta patřila společnosti MAFRA. „Já jsem o novinařině tehdy nevěděla nic, ale v redakci byla spousta zkušených novinářů,“ připomněla Michala Hergetová, „Pamatuji si, že Nora Nováková, dnes Fridrichová, mě učila úplně první reportáž. Byla to módní přehlídka lidí s hendikepem a jejich příběhy.“ Celý článek

Ondřej Houska: OLAF MÁ VELKOU KREDIBILITU - TI,CO HO ZPOCHYBŇUJÍ BY SI O TOM MĚLI NĚCO PŘEČÍST

30. července 2018
Dozvídáme se v médiích málo informací o fungování Evropské unie? Proto je nesrozumitelná a lidé ji nemají rádi? Nebo o takové informace nemají čtenáři, posluchači a diváci prostě zájem? Jak ze začarovaného kruhu? Jaký je pohled na Evropskou unii z tuzemska? Jaký je pohled člověka, který několik let dělal v Bruselu zpravodaje a musel tak poznat fungování evropských institucí zblízka i v zákulisí? K novému rozhovoru pro Česká média si pozvala Ivana Chmel Denčevová bývalého zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Ondřeje Housku, který dnes působí v Hospodářských novinách i v dalších titulech mediálního domu Economia. Celý článek

Robert Záruba: NEJATRAKTIVNĚJŠÍ ZÁPASY FOTBALOVÉ LIGY NA VOLNĚ DOSTUPNÝCH KANÁLECH NEBUDOU

16. července 2018
Sport a Česká televize - to je nedílné spojení už více jak 60 let. Když je mistrovství světa v hokeji, zájem o vysílání České televize prudce stoupá. Když je olympiáda, divácká přízeň vykolejí i peoplemetry. Absolutní rekord sledovanosti v novodobé historii drží stále zlaté hokejové finále v Naganu, které připoutalo k obrazovkám více jak 4 miliony diváků. Doba se však mění. Komerční zájem vytlačuje fotbal a hokej z veřejnoprávní obrazovky. Robert Záruba je jedna z klíčových osobností nejen ČT sport, ale také tvář České televize. Pracuje v ní více jak třicet let a za u dobu komentoval přes 1500 hokejových zápasů. Přijal i účast ve Star dance. Strávil tehdy podzim nejen na hokejových stadionech, ale současně i v taneční zkušebně. „Nejlepší podzim mého života, protože mě to tak trochu restartovalo,“ vzpomíná Robert Záruba, „samotný projev pohybový, to tancování a ta parta, kterou jsme si tam tenkrát udělali, a to všechno kolem, patřilo k největším zážitkům v televizi kromě mojí práce. Byla to zábava, byť poněkud fyzicky i psychicky drsná. Ale mě to strašně bavilo!“ Celý článek

Aleš Rozehnal: EVROPSKÝ PARLAMENT VYDÁVÁ ŘADU DEKLARACÍ, ALE JE SLOŽITÉ NAJÍT JEJICH KONKRÉTNÍ LEGISLATIVNÍ UKOTVENÍ

09. července 2018
Evropský parlament vyzval celou Unii ke zvýšení ochrany novinářů a oznamovatelů.  Poslanci požadují rychlé přijetí legislativních a nelegislativních opatření na úrovni EU i členských států k ochraně novinářů, aby se zamezilo jejich zastrašování a nedocházelo k trestním stíháním s cílem cenzurovat jejich práci. Potřebujeme takové zákony v České republice přijímat? Je snaha Europarlamentu pouhou deklarací? Proč řeší unie směrnici o autorském právu? Na kom vydělává Facebook a Google? Tyto, a další otázky řeší Jan Mrzena s hostem Českých médií, expertem na mediální právo, docentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy Alešem Rozehnalem. „Postavení novinářů se neliší od postavení občanů obecně. Mají sice některá práva navíc, například právo na ochranu zdroje, které je velmi důležité při jejich práci. Ale nestojí nad zákonem, nemohou jej porušovat, ani v rámci toho, že přináší zprávu občanům, a tudíž naplňují jedno ze základních práv občanů – právo na informace,“ uvedl Aleš Rozehnal a dodal, „odpovědnost za obsah nese médium, nikoliv novinář.“ Celý článek

Alice Němcová Tejkalová: ÚTOK NA NOVINÁŘE JE JEDNÍM Z POSTUPŮ POLITICKÉ KOMUNIKACE

02. července 2018
Doba nese zcela nové požadavky na profesi novináře. Laťka nároků stoupá, společenské vnímání novinářů klesá. Jak s tímto fenoménem bojuje Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy? Jak mají vypadat odborné analýzy, které zpracovává CEMES? A jakou odezvu mohou mít diskuse Europoslanců o potřebě zlepšit ochranu novinářů (hlavně těch „nepohodlných“) v České republice? Úspěšná sportovní novinářka (spolupracovala s Českou televizí – především na přenosech handicapovaných sportovců) Alice Němcová Tejkalová je od února děkankou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Je to práce náročná, ale zároveň hezká,“ říká o možnosti vést prestižní fakultu Alice Němcová Tejkalová, „vážím si té možnosti.“ Celý článek

Miroslav Dittrich: NĚKTERÉ REGIONÁLNÍ STANICE BUDOU POTŘEBOVAT URČITÉ ZMĚNY, ABY SE VYLEPŠILY

25. června 2018
Český rozhlas je více jak půl roku v centru pozornosti. I přesto, že se podařilo Radiožurnálu postoupit na druhé místo v poslechovosti, dobře se rozvíjí PLUS, zásadní změn prodělala Vltava, pozornost na sebe strhávají korky generálního ředitele René Zavorala, které přerostly v aféry. Nejviditelnější byl spor o reportáže o dotace pro Agrofert při hospodaření na pozemcích bez jasných vlastníků Janka Kroupy. Nejnovější bouři vyvolal záměr hromadného propouštění. Český rozhlas se tak stal tématem pro média, veřejnost, ale i pro politiky. René Zavoral se tak stal častým hostem jednání volebního výboru Poslanecké sněmovny. Celý článek

David Jařab: OTEVŘENÉHO A NEBÁZLIVÉHO POHLEDU NA SPOLEČNOST JE TADY TŘEBA JAKO SŮL

20. června 2018
Akademický senát pražské FAMU navrhl odvolání děkana Zdeňka Holého. Rektor AMU Jan Hančil děkana ve funkci podržel. Hustá atmosféra na fakultě ještě zhoustla, škola funguje, ale nervozita je všudypřítomná. Co bude dál? Jak se vlastně uplatňují principy akademické svobody a demokracie? Má rektor v takových případech kompetenci rozhodnout, anebo se od něj očekává pouze podpis pod návrh senátu FAMU? Česká média se zajímala o názory zastánců i odpůrců odvolání děkana. Pozvání k rozhovoru přijal člen akademického senátu FAMU - scénárista a režisér David Jařab – osobnost s výraznou stopou v českém divadle, televizní i filmové tvorbě. Brzy po absolvování JAMU byl uměleckým šéfem brněnského HaDivadla, poté pražského Divadla Komedie a teď směřuje do angažmá v Divadle Na zábradlí. Natočil několik nepřehlédnutelných televizních projektů, za svou celovečerní prvotinu Vaterland dostal Českého lva, i film Hlava-ruce-srdce byl na lva nominován. „Příchodem děkana Zdeňka Holého došlo k nějakým pozitivním změnám,“ uvedl David Jařab. „Zároveň ale také došlo k proměně způsobu vedení, který má blíž k manažerskému stylu, kdy účel světí prostředky. Značná část akademické obce sledovala kudy se ubírá způsob komunikace a personální politiky. Ten způsob je pro školu, která je založena na jistém druhu velmi blízkých vztahů, nešťastný. To se projevilo překračováním kompetencí.“ Celý článek