logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Štěpán Kotrba: POLITICKÁ SFÉRA SI MUSÍ UVĚDOMIT, JAKÝ DŮRAZ KLADE NA PRAVDIVOST INFORMACÍ

01. července 2019
Pohled na to, co dělá Česká televize a Český rozhlas bývá u nás tak trochu schématický. Někdo jim fandí, zbožšťuje je a nedá na ně dopustit. Jiní je mají za prapříčinu všeho zla a nositele všech protinárodních zájmů. Pro mlčící většinu mají hlavně bavit, vzdělávat a informovat. Racionální diskuse o médiích veřejné služby s nadhledem a v souvislostech u nás momentálně neexistuje. Mediální a politický analytik Štěpán Kotrba býval před patnácti lety členem Rady Českého rozhlasu. Bylo to v době, kdy Jan Mrzena byl předsedou Rady České televize. Zákon těmto radám po televizní revoluci uložil novou povinnost – připravit Kodex, který následně schválila Poslanecká sněmovna. Chvíli to trvalo, ale podařilo se. „Společnost se tehdy na tom shodla ústy svých zvolených zástupců,“ podotkl Štěpán Kotrba. Kodex ČT a Kodex ČRo platí beze změn dodnes, oba platí od léta 2003. „Namísto autoregulační normy se té role chytila sněmovna s požadavkem zpřesnit chování novinářů vůči společnosti a dát tomu vyšší status. A tak se to stalo vlastně právní normou. Sněmovna kodexy přijala na úrovni zákona. Náběh realizace byl postupný,“ shrnul Štěpán Kotrba a dodal, „ne vždy si všichni novináři připustili, že jsou povinni se tím kodexem řídit, a ne vždy si připustili, že se ocitají v různých rolích – například to, že v roli moderátora není jenom moderátorem, ale také jedna strana rozhovoru. Ne vždy všechny odstíny chování vůči skryté kameře, vůči používání investigativních metod práce odpovídají kodexu i dnes. A ne vždy vynucují vedoucí pracovníci veřejnoprávních médií kodex u svých podřízených.“ Dodržování Kodexu ČT a Kodexu ČRo mají kontrolovat rady a v rámci projednávání výročních zpráv i Poslanecká sněmovna. „V podstatě ta norma vynucována není. A to i přesto, že s médii veřejné služby je nespokojena část občanů. A to je špatně.“ Celý článek

Michaela Vetešková: FORMÁTY SE MĚNÍ TAM, KAM TO CHCE POSLUCHAČ

24. června 2019
Zatímco politici o mediální výchově jen klábosí (v České republice neexistuje koncepční systém mediálního vzdělávání), Český rozhlas s Česká televize jsou na tomto poli aktivní. Autorka reportážních pohádek, jejichž cílem je právě podpoření mediální výchovy ve školách prosadila natočení série deseti reportáží o práci žurnalistů „Dílna malého novináře“. Reportáže odvysílala dětská stanice České rozhlasu Rádio Junior v první půli června. Jak projekt vznikl? „Myslím, že úplně náhodou. Když jsem vydávala svoji zatím poslední knihu Jak maminka vyprávěla o dvacátém století, tak jsem obešla postupně čtyři vydavatelství,“ řekla vedoucí kulturní redakce Českého rozhlasu Michaela Vetešková. Sháněla podporu pro vyprávění reportážní formou „fakta – fikce“ například o tom, jak vzniklo Československo a co se dělo potom. Nakonec až vydavatelka Veronika Benešová řekla ano, riskneme to. Součástí prodeje knihy se staly besedy se školáky. Celý článek

Martin Kolovratník: ZA HNUTÍM ANO VIDÍM VÝSLEDKY

17. června 2019
V březnu 2018 v rozhovoru pro Česká média Martin Kolovratník (ANO) vysvětlil, proč si volební výbor vyžádal starší výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Poslanec tehdy odpověděl, že to považuje za běžnou procedurální záležitost a vstřícné gesto vůči radám. Po patnácti měsících však televizní radní mluví o tlaku, protože na projednání jejich zpráv na plénu sněmovny nedošlo. „Pokud ta zpráva, byť je stará z roku 16 a nebyla projednána tou předchozí sněmovnou, tak ta nová se k ní musí vrátit v celém procesu. V tomto případě i včetně výboru a určitě platí, že jsme chtěli dát těm radám šanci a pomoct jim, aby se seznámili s novým výborem,“ vysvětlil člen volebního výboru a předseda volební komise Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník. „To, co se trochu změnilo, tak je skutečně jakýsi možná rostoucí více kritický pohled na obě veřejnoprávní média. Poslanci nad těmi zprávami, a je to dobře, více přemýšlejí, více kladou otázky – jestli ty zprávy jsou pouze faktickým schválením, nebo jestli by měly jít do detailu a věnovat se té či oné kritice toho či onoho média. To je jeden z důvodů, proč ten proces tak dlouho trvá. Za sebe musím říci, že je to už příliš dlouhé, to říkám otevřeně. Sněmovna by v tomto měla být více fér vůči veřejnoprávním médiím a nenechávat je v nejistotě. Pokud jsme s něčím nespokojeni, nebojme se to říct, nebojme se ptát mediálních rad, nebojme se ptát generálních ředitelů. Ale řešme to. Takové to odkládání – tak teď jim to neschválíme, počkejme ještě měsíc – tak to není správná cesta. To říkám otevřeně.“ Celý článek

Michal Semín: ANTISEMITISMUS JE MI ODPORNÝ, MÁM CELOU ŘADU ŽIDOVSKÝCH PŘÁTEL

10. června 2019
Byl asi posledním studentem, kterého vyloučili z vysoké školy kvůli jeho politickým názorům. 13. listopadu 1989 musel Michal Semín opustit Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy za to, že byl aktivním signatářem Hnutí za občanskou svobodu a za to, že tehdy založil na SSM nezávislé hnutí STUHA. „Už mi to ani nestačili doručit, ale četl jsem ten dokument o mém vyloučení po převratu v kabinetu děkana,“ vzpomínal Michal Semín. Studenti proti jeho vyloučení protestovali, „Nejprve byla manifestace v budově fakulty, ale to pak bylo vytlačeno policií ven, pod okna. Ještě si pamatuju, jak ta kárná komise se chvěla daleko víc než já. Asi jim přišlo zvláštní, že pod okny se skanduje, zpívá a možná už někteří přemýšleli o tom, že ty věci se už budou možná ubírat někudy jinudy. Netrvalo to dlouho a někteří z těch členů kárné komise už mi začali telefonovat a vysvětlovat – jak když byli mladí, tak chodili ministrova a nikdy té straně nevěřili a tak…Hrozná zkušenost!“ Celý článek

Aleš Cibulka: ASI BY TO BYLY VELKÉ PENÍZE, ALE PRO MĚ JE DŮLEŽITĚJŠÍ NĚCO JINÉHO

03. června 2019
Aleš Cibulka býval ještě před dvěma lety výraznou tváří TV Barrandov. Na konci léta však přišel pro něj a pro jeho partnera Michala Jagelku drsný vyhazov. Co se tenkrát stalo? „Abych pravdu řekl, to bych taky rád věděl. Musím upřímně říct, že my v tom doma taky malinko plaveme, vlastně si to nedokážeme vysvětlit. Michal byl na Barrandově tři roky, já jsem tam strávil skoro šest let a musím říct i zpětně, že jsme tam udělali spoustu dobré práce. Ať to byly Sejdeme se na Cibulce, ať to byly Můžu dál? nebo Michalovy Kolotoče v kuchyni…samozřejmě, jsou to pořady svého typu pro privátní televizi. Ale té práce jsme tam udělali hodně,“ připomněl Aleš Cibulka. „Když se objevil natáčecí plán na podzim 2017, tak naše pořady tam nebyly. Volali jsme tehdejší produkci, že to tam zapomněli napsat a oni nám řekli velmi lakonicky – řiďte se natáčecím plánem. Je to tam nebo ne? A my jsme řekli – no není to tam. Tak se tím řiďte.“ Bez jakéhokoliv vysvětlení vše skončilo. „Nejvíc biti na tom byli diváci. Po těch letech, troufnu si říct, ty pořady měli rádi, což potvrzují jejich dotazy, když jezdím se svými pořadem o vlastech českých. Jak to tenkrát bylo, mě by to zajímalo.“ Jejich pořady tehdy dělaly 200 – 250 tisíc diváků, Silvestry dokázaly přitáhnout ještě o půl milionu diváků více. Celý článek

Zdeněk Šarapatka: SKRZE RADU ČT SE JEDNÁ O HLAVU GENERÁLNÍHO ŘEDITELE

24. května 2019
Okolo malé televizní rady je dusno, které nelze přehlédnout. Projevuje se ten tlak do činnosti rady? Zdeněk Šarapatka bývá vidět i slyšet - na schůzích rady, ale i ve svém civilním povolání. Jak se mu daří oddělovat práci v Radě České televize od publicisticky pro Forum 24? „Mě se to daří osobně dobře. Myslím, že méně se to daří oddělovat v hlavách poslanců,“ řekl Šarapatka. „Necítím žádný výrazný problém v tom, že jako politický komentátor mám ostřejší politické názory. Je ale potřeba, aby si poslanci uvědomili, což oni bohužel tedy nedělají, že to je nějaké civilní povolání. Všichni máme nějaké povolání a my nemáme povolání člen Rady České televize na základě pracovní smlouvy, tam jsme voleni Poslaneckou sněmovnou.“ Celý článek

Daniel Herman: ODCHOD MINISTRA STAŇKA? PRVNÍ SPRÁVNÝ KROK, KTERÝ JSEM V DOBĚ JEHO MANDÁTU ZAVNÍMAL

19. května 2019
Už měsíc sledujeme křečovitý konec ministra kultury Antonína Staňka. Stal se ukázkovým příkladem totálního nepochopení rezortu, ale i příkladem, kterak se člověk bez politického talentu může dostat do nejvyšších pater české politiky. Jak se na jeho práci dívá předchůdce, který ve funkci ministra kultury (jako první ministr od dob Pavla Dostála) vydržel celé volební období? „Už od začátku jeho mandátu se vzpomínalo na něco, co jsem také trochu zažil ve funkci, protože Antonín Staněk byl tehdy primátorem Olomouce a vím, že tam nebyly harmonické vztahy s památkáři a muzejníky,“ připomněl Daniel Herman. „Řešili jsme tam některé projekty a vnímal jsem určité zájmy developerské a tak dále…takže jsem si říkal – no, to možná bude nějaká časovaná mina. Ono se ukázalo, bohužel, že když nastoupil do funkce, že si začal vyřizovat tyto své historické účty. A to není dobře.“ Celý článek

Jitka Chalánková: EVA MICHALÁKOVÁ I JEJÍ DĚTI JSOU OBČANÉ ČESKÉ REPUBLIKY

29. dubna 2019
Zatímco Poslanecká sněmovna je stálé žhavé epicentrum politiky i politikaření, Senát je „pojistkou demokracie“. Jitka Chalánková byla nejdříve poslankyní za vládní TOPku, poté za opoziční TOPku a dnes je nezávislou senátorkou. Vládní období je pro poslance komplikovanější, protože povinně hlasují pro koaliční návrhy, naopak opoziční doba dává poslanců větší volnost. Na současnou ministryni práce a sociálních věcí má Jitka Chalánková jasný názor, „V politice jsem už delší dobu (v letech 2004 – 08 byla náměstkyní hejtmana Olomouckého kraje pro sociální oblast), a měla jsem představu, jak by se měly systémy dál řešit… Trpím, když slyším, co vlastně paní ministryně Maláčová představuje a co vlastně vůbec neřeší. Ta situace je tristní, protože se neřeší zásadní věci,“ řekla senátorka. „Pokud nastavíme automatismus na ty velké výdaje v dobách, kdy máme příjmy dostatečné tak nesmíme zapomenout, že budeme platit tyto peníze i v dobách, kdy tyto příjmy dostatečné nebudou a dramaticky se všechno zhorší.“ Aktuální úpravy v důchodovém systému jsou podle Chalánkové pouze kosmetické, „já je samozřejmě každému jednotlivému důchodci přeji. Ale ty úpravy jsou systémově nedostatečné a dokonce zhoršující, protože se neustále posiluje pouze ta základní výměra. Ale jednou, dvakrát se to takt udělat dá.“ Celý článek

Radek Vondráček: JSEM PRO NASTAVENÍ PRAVIDEL I PRO MĚSTSKÁ MÉDIA

22. dubna 2019
Svět médií, který nás obklopuje se stává světem zkratkovitým, „i politici komunikují on-line, všechno se zrychluje,“ říká předseda Poslanecké sněmovny v novém rozhovoru Českých médií Radek Vondráček. Pohledem na uplynulá období pak srovnává možnosti oslovení veřejnosti, ale také toho, že se může vytrácet podstata daných dějů. „Je to kolotoč, ale hlad a konzum je tak rychlý, že i novinářské zpracování tomu odpovídá.“ Celý článek

Vojtěch Filip: DOPŘEDU DEKLARUJEME, ŽE NEPODPOŘÍME VYSÍLACÍ ZPRÁVU ČT ZA ROK 2017

18. dubna 2019
V Poslanecké sněmovně je zaparkováno pět výročních zpráv České televize. Při projednávání na plénu první z nich měl zásadní kritické připomínky poslanec KSČM Jiří Valenta. Nutno dodat, že připomínky k České televizi má KSČM dlouhodobě. Nejde tedy o něco nového, co by spadlo z nebe v současné politické konstelaci. „KSČM podporuje duální systém, to znamená veřejnoprávní média (nikoliv státní) a vedle toho soukromá média, tedy systém, který tady existuje,“ řekl předseda Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip. „Jiří Valenta je koncesionář, který platí každý měsíc poplatek České televizi, Českému rozhlasu a má tedy právo se zabývat tím, jako každý jiný koncesionář, co se za ty peníze v České televizi odehrává. Jako poslanec má také to právo, protože svým způsobem odpovídá (byť jedním hlasem) za to, kdo je zvolen do Rady České televize. Jeho kritika se týkala roku 2017, protože tam je v té zprávě popsáno, že KSČM neměla stejné podmínky pro vystupování ve veřejnoprávním médiu. Pro KSČM pořád platí ústavní článek číslo 5 – politický systém je založen na svobodné soutěži politických stran.“ Celý článek