logo Facebook
i slova jsou činy

Martin Groman: René Zavoral má radu, která s ním souhlasí a drží

28. února 2019 13:00

Ceny Ferdinanda Peroutky se letos udělovaly 6. února. Získali je Jaroslav Kmenta (Reportér) a Ondřej Kundra (Respekt). Místopředseda Rady ČTK Petr Žantovský předávání komentoval na Parlamentních listech v článku pod titulkem „Předseda Rady ČT rozdává ceny Bakalovým novinářům“. Předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman ho nečetl. „Četl jsem reakci, kterou zveřejnil server Manipulátoři.cz a velice obsáhle z toho článku citoval. Já se držím toho, že Parlamentní listy nečtu.“ Nekonečný příběh hledání článku „Hitler je džentlmen“ je podle Martina Gromana dávno vyřešen. „Peroutka ty věty, které vyřkl prezident Zeman před čtyřmi lety, nikdy nenapsal, není jejich autorem, ani větu „Hitler je džentlmen“ nenapsal nikdo jiný v jeho přítomnosti. Tu druhou větu o „Andělech a vlcích“ nenapsal Peroutka, ale Jan Stránský pod pseudonymem Petr Bílý. Tam není žádného sporu, historie má jasno. Vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová vede spor s prezidentem Zemanem, respektive dnes už vlastně s ministerstvem financí (po několika odvolání to doputovalo do tohoto stavu). Spor je o omluvu. Aby prezident republiky, dnes už tedy stát za prezidenta republiky řekl „pardon, ty věty nebyly pravdivé a dotkly se cti vašeho dědečka neprávem“. Čím ten spor je dnes zajímavý? To je právě chování soudů. Když šlo o to, aby bylo zamezeno pokutě na prezidenta nebo zablokování účtu hradu, tak to bylo soudy zastaveno velice promptně. Když šlo o to, projednat odvolací řízení, tak to naopak se vleklo až trojnásobně déle, než obvykle se u stejného soudu odvolací řízení vedou. Tak to je taková pochybnost, jak soudy u nás vlastně fungují. A ten spor o Peroutku je v podstatě z hlediska společnosti marginální. Ale jestli soudy takhle fungují i v těch zásadních věcech, tak to máme zásadní problém,“ vysvětlil Martin Groman.

Po nástupu René Zavorala do funkce generálního ředitele Českého rozhlasu se stal Martin Groman šéfredaktorem Dvojky, stanici jste řídil od srpna 2016 do konce roku 2017. Proč tehdy skončil? „Chcete-li dělat změny v programu a máte-li za nimi stát, to jako šéfredaktor musíte, tak musíte mít tým, který si vyberete, který si sestavíte. Já jsem přistoupil na začátku na určité podmínky Reného Zavorala, co se týče toho týmu a zcela jsem je chápal. Ve chvíli, kdy jsem si řekl – ano tomu rozumím a tady na těchto pozicích budu chtít dělat nějaké změny a narazil jsem na to, že nemohu si ten tým sestavit tak, jak já bych potřeboval, tak jsem vyklidil pole.“

Dvojka nemá od té doby šéfredaktora. Je řízena z pozice ředitele programu a dostala na začátku letošního roku nový háv. „Poslouchám některé věci, které tam vznikají, mám o tom celkem dobrou představu. Musím říct, že to je věc, kterou já můžu těžko komentovat z pozice bývalého šéfa. Já bych šel jinudy, ale zcela respektuji to, že současný tým, který se o Dvojku stará, se rozhodl jít tímto směrem. Tedy směrem přitlačení na víc rozhovorů, víc life stylu, víc lehčích témat, víc hovorů s herci – jak se jim daří a co hezkého zrovna natáčejí. To může být obsah, který přiláká. O tom mám své pochybnosti. Myslím si, že to je obsah, který máme leckde. Těch možností je hodně a když se podívám na publikum stanic jako je Frekvence 1, tak vidíte, že strašně málo přelaďuje, což vypovídá o jediné věci. Jsou spokojeni tam, kde jsou. Takže těžko budou hledat stejný obsah na jiné stanici. Myslím, že tato logika nefunguje,“ zhodnotil aktuální směřování Dvojky Martin Groman.

V současné době je René Zavoral v poločase svého mandátu. Před třemi roky byl zvolen generálním ředitelem Českého rozhlasu. „René Zavoral má podmínky k výkonu funkce jaké jeho předchůdci neměli. Má radu, která s ním souhlasí a drží s ním poměrně dobře. To je věc, kterou já opakovaně kritizuji, protože si myslím, že by tam měla být větší míra odstupu. Není to dobře a není to v logice toho zákona, že s ním rada drží tímto způsobem a schvalují mu věci jak na běžícím páse,“ popsal Martin Groman a dodal, „Já si myslím, že momentálně má tu situaci velmi dobrou a nic nebrání, aby ten mandát ve zdraví dokončil.“ Jak se pod vedením René Zavorala posunul Český rozhlas? „Nepatřím ke skeptikům, kteří si myslí, že jeden mandát jakéhokoliv generálního ředitele bude mít nějaký zásadní vliv. Rozhlas je tady devadesát pět let, blíží se mu stovka, a přežil mnohem pestřejší doby, než kterou prožíváme dneska. Samozřejmě, v dílčích věcech to mít dopad bude. Ale s tím se už musí ten rozhlas vypořádat sám,“ řekl Martin Groman.

Tlaky politiků i zájmových skupin na veřejnoprávní média jsou v demokracii běžnou věcí. Podle Gromana je podstatné, že jsou viditelné a viditelné jsou i reakce těch médií. „Ve chvíli, když Andrej Babiš zatlačí na Český rozhlas nebo Českou televizi, tak je vidět, že to vliv má a že když se ta média obávají o svou svobodu, tak reagují a ta reakce je viditelná. Není tajená. Ty demonstrace se dějí občas, protestní petice se dějí a nikdo za to není vyhazován, což je v pořádku,“ vysvětlil Martin Groman. Podle něj zažil Český rozhlas za poslední rok hned tři velké nespokojenosti. „Jedna souvisela se zpravodajstvím, to byl případ Janka Kroupy. Další bylo propouštění, tak zvaná optimalizace a pak tedy případy s Vltavou, letní porno a následný odchod Petra Fischera. Všechny případy vyvolaly nespokojenost, nějakou reakci, dopisy, protesty odborové organizace, zaměstnanců, různých odborných skupin.“

Jak funguje Rada Českého rozhlasu? K čemu a proč máme veřejnoprávní média? Jak funguje mediální výbor Poslanecké sněmovny při jednání o kauzách Českého rozhlasu a jak při volbách do mediálních rad? Celý rozhovor Jana Mrzeny s Martinem Gromanem můžete shlédnout zde!