logo Facebook
i slova jsou činy

Regulaci internetu nebere tuzemská politická reprezentace jako téma, míní ALEŠ ROZEHNAL

08. března 2021 14:18

Svoboda na internetu, svoboda projevu, ale také další lidská práva, která je třeba v rozhodování zohledňovat, jsou dnes často skloňované termíny. Je možná škoda, že se stejně často neobjevuje slovo ´povinnost,´ až se může zdát, že člověk má pouze práva a svobody a nic v pomyslné škále na straně druhé neexistuje. I to nás dovedlo do situace, kdy na straně jedné máme mimořádně vlivná sociální média a na straně druhé snahy, záměry a pokusy jejich vliv omezit a zmírnit, aby právo fungovalo i ve světě internetu a digitálních platforem. „O rovnováze je celé mediální právo,“ říká právník specializující se právě na tuto oblast doc. Aleš Rozehnal a vysvětluje: „Naše pojetí svobody slova spočívá v tom, že každý má právo zveřejnit, co uzná za vhodné. Zakázat to by zničilo svobodu projevu.“

Zároveň dodává, že „je potřeba udělat konec internetu z období Divokého Západu, protože pro řadu občanů je to základní zdroj informací.“ Vysvětlení je dle něj jednoduché: stanovit a nastavit pravidla tak, aby on-line demokracie zůstala skutečnou demokracií.

Při pohledu na klasická média, včetně elektronických, které musejí dodržovat platné zákony, pak doc. Aleš Rozehnal konstatuje: „Pravidla máme jasná, regulace je do značné míry předvídatelné. Ale o pravidlech na sociálních sítích nic nevíme, je to netransparentní a tudíž nebezpečné.“

Kriticky se staví k situacím, kdy si digitální korporace samy nastavují pravidla o užitečnosti, či škodlivosti daných sdělení, protože dle něj právě tato pravidla mají být přijata po veřejné debatě a musí zůstat zachována možnost opravných prostředků. Téma výsostně politického rozhodnutí, zároveň téma a jehož výsledek se dotkne takřka každého občana.

I proto může být zarážející, že doc. Aleš Rozehnal konstatuje: „Myslím, že politická reprezentace to nebere ani jako téma,“ a zároveň vysvětluje: „Ale samy jednotlivé státy by neměly postupovat samostatně.“ Jako vhodnou společnou platformu postupu vidí právě návrhy Evropské komise, které by do monopolistického a nedemokratického prostředí sociálních sítí mohly vnést nějaké řád. Upozorňuje však, že velmi bude v konečném důsledku záležet na její definitivní podobě a implementaci do právních pořádků jednotlivých zemí.